Thajsko - den šestý a sedmý - leháro

Takže vás tu všechny vítám při další dávce informací a povídání o tom, jak se mi v Thajsku krásně daří:-) Pro všechny, kteří mi po posledním článku vyjadřovali upřímnou soustrast nad mým stavem (byť u některých to bylo s mírně škodolibým nádechem) mám dobrou zprávu - je mi líp. A také moc děkuju, člověka potěší, že s ním někdo soucítí! Za odměnu pro vás mám několik krásných a výjimečných fotek! Připravte si long drinky, nasaďte slamáky, vedle sebe opřete napařovací žehličky, nasolte rty, do spodního prádla nasypte písek a pojďte se mnou prožít další dva dny na Samui!:-)

Včerejšek (12.3.08, toto letí...) byl zcela v režii dietně-spáleništního opatrného rozjezdu, takže ráno jsem se probudil sice hladový, ale poprvé po třech dnech vyspalý, skoro až v deset hodin. Odpoledne si pak moje tělo dopřálo polehávání u bazénu a v bazénu - sice monotónní to záležitost, ale po těch 2 dnech v naší vitríně to bylo tak akorát...hlavně neriskovat, abych si zase něco udělal;-) K večeru se i naši dokopali k tomu opustit bezpečné přístaviště naší modré laguny a vyrazili jsme po dlouhé době na společnou večeři - následovaly klasické Thajské rýže a nudle, po kterých já utekl zpět a nechal rodiče napospas obchodní třídě a zatímco odolávali další nákupní horečce, já se odvážně vrhl s bolavými zády do náruče šikovných thajských ručiček - na masáž!
Bolest v zádech, kterou jsem si přivezl sebou, totiž je každým dnem horší a už mě nebavilo pořád do sebe cpát ibalgin, tak jsem si řekl, po diskuzi s místním hotelovým kolegou, který byl naproti naší "cottage" na masáži už 3x a vychvaloval si ji, že to snad pomůže a za 300 batů by to rozhodně stálo, i kdyby to nepomohlo - místní masáže jsou jedinečné a kdo ví, kdy a kde u nás narazím na šikovnou Thajku, co umí masáž. Prozradím vám to ale předem - byl tam Thajec a masáž nepomohla (zatím). A je to venku. Problém ale pravděpodobně je na mé straně, po těch letech nic nedělání už jsem asi tak ztuhlý, že mi ani 90 kilový masér bez injekce nepomůže:-(

Ale masáž to byla příjemná, byť chvílemi bolestivá. Klasický problém byl se domluvit - Thajec je sice místní jednička na masáže a učí je všechny Thajce na ostrově (prý), bohužel je nadaný jen tímto směrem a jazyky mu moc nejdou, takže jsme si museli vystačit s "pain, big pain, week, ok, bad, no, yes, tee, help,big guy (ne to nebylo na mě:-)) finish a 300". Přesto na mě udělal dojem, protože po třech prohmatáních bolavého místa hned odhadl, že mě záda bolí týden. Celá masáž měla příjemnou proceduru - přichystal matraci, dali jsme si čaj, úžasně jsme povykládali a ukázal mi z čeho je čaj a čím mě namaže, až mě bude masírovat. Pak mi postupně začal masírovat celé tělo - začal od chodidel, přes lýtka a stehna se dostal na záda, pak mě různě prohýbal, až jsem si připadal jako fakír (a to jsem ještě nevěděl co mě čeká) a stále to ještě vypadalo pozitivně, protože jsem několikrát příjemně lupnul v zádech, což komentoval místní guru s úsměvným óókey:-) Po zádech následovaly lopatky a ruce, posléze otočení na záda a ve stejném pořadí obdobná procedura. Asi nejvíc jsem se nasmál, když mi začal prolupávat všechny prsty (i na nohách!). Hodně zvláštní moment pak nastal při uvolňování levé ruky a lokte, kdy se zarazil a ptal se, jestli jsem někdy měl s tou rukou nějakou nehodu, že se mu tam něco nezdá - v ten moment jsem asi nejvíc litoval, že neumí on lépe anglicky, nebo já thajsky, protože by mě opravdu zajímalo, co se mu na tom lokti nezdálo. Masáž skončila skoro po dvou hodinách chiropraktickým trojhmatem, kdy mi dával nohy pomalu za krk a mým odchodem spát s pocitem, že snad ty 300 batů byly dobře investované peníze...
(hodně mě mrzelo, že díky zkaženému žaludku z předchozího dne jsem tento den přišel o párty v podobě grilovačky pro hosty našeho hotelu - když už ne kvůli jídlu, tak kvůli seznámení s dalšími "spolubydlícími")

...pocit dobře investovaných peněz mě přešel druhý den zhruba v 9 hodin místního času při vstávání z postele:-) Kdyby mi někdo tvrdil, že se mi to vše zdálo a na masáži jsem nebyl, snad bych mu to i věřil - necítil jsem žádný rozdíl...když teda pominu 2 bolavé prsty po tom prolupávání (na rukou mi totiž prsty nelupají a on to přesto zkoušel dvakrát:-)).
Každopádně, nechme maséra masérem - dnes byla v plánu návštěva blízké, zaručeně klidné, Silver Beach. Včera se lelkování u bazénu vyplatilo - po manželském páru Svobodů od Ostravy, kterým jsem po příjezdu pomohl se zprovozněním internetu přes místní wi-fi (a o odměnu se s vámi dnes podělím), jsem se seznámil a dal do řeči se Zdeňkem a Ivanou, sympaťáky od Domažlic - z kterých jsem vytáhl, kam se chodí koupat. Česká enkláva a prořízlá huba se občas vyplácí:-) Domluvili jsme si tak dnes vypůjčení skútříka za 200 batů (češi se nezapřou, šetří vždy a všude a tak místo placení 2x150 batů za mhd se půjčil jeden skútr za 200) a spořivý otěcko nás odvezl nadvakrát na pláž, která měla konečně vzhledově katalogové parametry. K tomu bych hned rád poznamenal, že je mi líto fotek, o kterých rozhodně nemůžu říct, že vystihují, jak pláž opravdu vypadala - ve skutečnosti byla mnohem hezčí. Klidný záliv, délka pláže cca 600-700 metrů, krásný, čistý, jemný bílý písek, kolem pláže na krajích formace větších kamenů, všude obvyklé palmy, bungalovy s malými restauracemi, voda poměrně klidná, teplá tak akorát...prostě idylka.
Však se podívejte na fotky okolo:-)

Jediný problém (ano, prostě nic tu není ideální:-)) bylo, že i když jsme byli upozorňování na mělkost, nikdo už nám neřekl, že půlmetrová hloubka postupně přechází z písečného dna v korálově-kamenné, po kterém se naboso absolutně nedá chodit. Než na to člověk přijde, tak si samozřejmě několikrát skopne prsty a poškrábe nohy:-) Jako komická a bezmocná figurka jsem si připadal ve chvíli, kdy jsem se rozhodl si zaplavat pár temp a po probrozených 20 metrech jsem uplaval dalších 20 a najednou s poklesem vody po větší vlně jsem se praštil kolenem do kamene a v momentě, kdy jsem se rozhodl stoupnout, jsem si skopl jednu nohu, při snaze stoupnout na druhou jsem si rozřízl patu, zpátky na první už to nešlo, takže jsem tam přešlapoval jak na horkém uhlí, kdy se prostě nedalo zapřít ani plavat, nakonec jsem se trapně chytil rukama. 50 metrů od břehu jsem seděl na zadku a držel se rukama čehosi, co řezalo jako čert! Vůbec - Silver beach bych přejmenoval na Funny Beach (nebo možná Bitch) vzhledem k tomu, že jsem nebyl sám, koho mělké dno napálilo. Zatímco já si na břehu ošetřoval šrámy, mezi čtyři, po krk ponořené (ve vodě sedící) slečny, se vřítil nhemeckhy bhorec, skákajíc exkluzivní šipku do půl metru vody... Ve vteřině byl z vody venku, držel si bok jako při akutním zánětu slepého střeva a zřejmě proklínal všechny, všechno a hlavně svoji snahu o suverénost...Suterén jeden:-)
Pak už se nic moc nedělo - prošel jsem pláž všemi směry, což moc námahy nestálo, proslídil jsem uličky mezi blízkými bungalovy, zašlo se na oběd a nechal jsem se odvézt zpátky na hotel, hezky k bazénu kde se dalo konečně zaplavat;-)

A nakonec je tu Japonec a výběr těch (klasicky podle mého názoru, ale jiné prostě neuvidíte, s tím se smiřte) nejlepších fotek z dneška:-)

Bohužel, ta krása pláže není z fotek až tak patrná...ale přál bych vám tu být...

Kameny na pravé straně pláže byly nejen skvělé prolízačky, ale také skvělá inspirace k focení svými zákoutími - tady je jedno z nich.

Za jednu věc bych dal Tahjcům jedno obrovské vyznamenání - umí si dokonale vyhrát s detaily a zútulnit i cestičky mezi bungalovy takovým způsobem, že se cítíte jako v pohádce. Například tady bylo dnes co fotit asi každé dva kroky - víc fotek nemám jen díky neposlušnosti foťáku, který ne a ne fotit za ostrého slunce:-(


3 fotky výše jsou všechny foceny z cest mezi bungalovy... no není to krása? (ne, opravdu mě nezkoušejte provokovat komentáři, že není)

A nakonec já! To pro ty bezvěrce a pochybující a nevěřící "Tomáše", kteří už začali pochybovat, jestli v tom Thajsku opravdu jsem, když jsem se na žádné fotce ještě neobjevil!:-)

A na už úplný závěr - pro ty, kteří dočetli až sem - bonus v podobě podmořských fotek od nadšeného podmořského fotografa, pana Svobody! Dodatečně ještě jednou děkuju. Snad i vám se budou líbit!