pondělí 24. listopadu 2008

96 hodin (Taken) - 8/10

Bryan je nenápadný milující a starostlivý otec ve středních letech, který odešel na odpočinek a přistěhoval se do Los Angeles, aby mohl být blíž své dceři, o kterou prakticky přišel rozvodem s bývalou ženou Lenor... Na tom by nebylo nic zvláštního, ovšem místo rodinného dramatu s Richardem Gerem, Lindsay Lohan a Meryl Streep nám hlavní roli hraje Liam Neeson, na odpočinek odešel z CIA a jeho výcvik by mu záviděl i agent Bourne, šikovnost McGyver a chvaty Steven Seagal. A i tak by nebylo o čem točit, kdyby mu dceru Kim a její kamádku Amandu hned první den na výletě v Paříži neunesla albánská mafie obchodující s bílým masem...jak na potvoru.



Doufám, že první co jste udělali, bylo shlédnutí nadupaného traileru (kvalitnější verze zde) - už ten sám o sobě slibuje hodně a jeho 90 minutová verze, tedy kompletní film, kupodivu nezklame. Trailer naprosto dokonale graduje od 38 vteřiny až téměř do konce (vždycky mi nabíhá husí kůže), vystihuje atmosféru filmu i tempo, v kterém bude přituhovat.
Skladba filmu je obdobná - úvodní seznamovačky zaberou nějakých 25 minut, které jsou sice trošku nutným (ale ne až tak nudným) zlem, ale kdyby na vás někdo vybafnul akci v první minutě a tlačil na pilu dalších 90, asi by jste byli ke konci přesyceni. Vše se rozjede v okamžiku, kdy je při telefonátu Paříž - LA unesena Kim a Amanda - v ten moment se v Bryanovi probudí základní instinkt, nikoliv erotomana, ale otce/zabijáka, který je pro svoji dceru ochotný klidně zbourat Paříž. Paralela s Arnoldovým dvacet let starým Komandem je více než zřejmá, nutno ale podotknout, že akce v 96 hodinách je více surová, méně těžkotonážní a má prvky vyšetřovatelských fint bývalých agentů CIA - takový kříženec Komanda a agenta Bourna ve francouzském stylu, takže netrpí přehnanou cenzurou a amerikanizmem - byť pochybuji, že by Bryan po tom všem jen tak v klidu odletěl zpátky do USA, aniž by se po něm někdo sháněl, stejně jako že všichni francouzští Albánci mluví plynně anglicky...

Tenhle film je čistokrevné béčko, ale nestydí se za to, na nic si nehraje, protože tenhle mix brutální akce a kriminálky se opravdu povedl. Něco tak žánrově čistého jsem viděl naposledy v Rally smrti, ovšem tohle je ještě kvalitněji odvedená práce, stylově mi připomíná Ronin nebo Válku policajtů, možná prostředím, možná tím, že je také francouzským filmem, možná hlavním hrdinou, jejíž představitel není herec primárně se vyžívající v akčním žánru. Jenže Liam Neeson je ve formě - sice mu v některých záběrech pomáhají mírně zrychlené záběry (co by jste po něm taky chtěli, je mu 56 let - i když - proti Connerymu ve Skále je každý mladík), naštěstí to není do očí bijící a hlavně, na rozdíl od níže recenzovaného Bonda, střihy nejsou tak zběsilé, takže si akci a chvaty opravdu vychutnáte.
Prostě v tomhle filmu je všechno jak má být - jasná premisa, jasný cíl, naprosto nejdrsnější hlavní hrdina, efektní akce, vyšetřovací metody jako z Langley, minimum hluchých míst, dobrý konec. Prostě jestli máte rádi akční filmy ve francouzském stylu, na 96 hodin určitě jděte, a když už nemáte kam, sežeňte si to!

8/10


PS: pro ty co si všimli, že jsem dnes tolikrát přirovnával k Seagalovi - u tohohle filmu jsem si na něj totiž vzpomněl - tohle by byl totiž přesně jeho styl - osamocený mstitel, mrtvoly pod nohama, rychlé ruce a přesná muška...očividně se takové filmy dají točit i po padesátce... Kdyby do hlavní role dali ho, tak si možná ještě zachránil kariéru:-) Ale kdo ví co by kdyby... já jsem rád za Liama, Seagal by z toho nejspíš udělal další Céčkový film rovnou na VHS;-)

Quantum of Solace - 7/10

Trošku záhadný název zdobí poslední Bondovku a je pro ni v mých očích tak trochu příznačný, protože tak jako mi v tento moment, než si ho přeložím se slovníkem v ruce, nebyl moc jasný význam názvu, stejně tak jsem se místy ztrácel v ději posledního Bonda. Ale pěkně od začátku...
Předně - ačkoliv se film tváří jako "stand-alone" film, tedy další samostatné dobrodružství Jamese Bonda, obsahuje snad nejvíc odkazů na předchozí díl v historii série. Tvůrci tak nějak počítali s tím, že jste viděli Casino Royal a tak nás bez rozpaků hodí do děje jako neplavce do rybníka - tu máš vodu, plav, tápej, top se - jak je libo... Kromě ústředního motivu pomsty a tajuplné organizace stojící za vším a s prsty všude, včetně Budulínkovy světnice, přechází z Casina i řada postav - šéfka M je samozřejmá, ale je tu bývalý agent Mathis, americký agent CIA Felix a další. Docela chyták je také v tom, že všude v marketingových informacích čtete: "děj QoS bezprostředně navazuje na Casino". A to opravdu bezprostředně - postřelením pana Smithe Casino končilo, jeho odvozem do italského úkrytu MI6 Qantum začíná. Problém je ale v tom, že přecházející agenti Felix a Mathis jsou někde úplně jinde, než jsme je viděli v Casinu - například Mathis je čerstvým rentiérem a při rozhovorech s Bondem všichni nostalgicky vzpomínají na dávné události z Casina - zmatek ukončilo až připomenutí, že Casino samo o sobě obsahovalo časový odskok mezi hlavní zápletkou a závěrem v Benátkách - ale kdo si to má po dvou letech pamatovat.
Jak jsem už napsal - děj je o pomstě, o tom jak se dabl-ou-sevn vymkne kontrole a chová se jako by od nejbližší márnice dostával volňáska do kina za každý nový kšeft. Před ním vidina pomsty, za ním jen mrtvoly. Z toho plyne i celkem logický důsledek - agent na samotářské misi proti rozkazům nemůže být podporovaný MI6 a tudíž pozbývá klasických serepetiček pro Bonda typických - už v Casinu jsme tzv. gadgets viděli pomálu, a v QoS už nejsou v podstatě žádné, když nepočítáme zázračné mobily Nokia o tloušťce 10 mm, fotící lépe jako zrcadlovky s teleobjektivem. Ale Bond byl vždy o nadsázce a podobné kraviny vidíme v každém filmu s trochu špionážní příchutí... Zpět k ději, ve kterém vidím jednu ze dvou slabin filmu - nevím jestli to bude jen můj problém, nebo by se mnou po shlédnutí filmu souhlasilo víc lidí, ale i díky tomu, že jsem si moc nepamatoval Casino, jsem se často ztrácel v ději, ve jménech a v motivacích záporáků. Kromě Bondovi pomsty se filmem táhla poměrně nedůležitá linie čachrů s pozemky v Bolívii, nebo kde, a ač možná byla výsledná pointa primitivní, její podání bylo dost zamotané a místy neprůhledné - a pokud je režisér vypravěčem a kvalita vyprávění vypovídá o kvalitě režisérské práce, pak nehodnotím zrovna kladně. Možná kdyby se nejednalo o film z Bondovské série, ještě by jste prominuli onu plytkost, ostatně Bond nikdy nebyl nic pro myslitele, ale alespoň měl poutavé motivy a děj - to mi v tom moderním pojetí, spolu s Bondovskými udělátky chybí. Nezachrání to ani nadupaná akce, ani sem tam choreograficky poměrně originální akce a sveřepý výraz Daniela Craiga, který je na celém filmu asi nejzajímavější, a díky čemuž nemáte problém s ním cítit a fandit mu v jeho cestě za pomstou. Ať už víte proč a co ho vlastně motivuje a jestli je opravdu pouze utržený ze řetězu, nebo jde o službu vlasti na vlastní pěst a za každou cenu. Ostatní přicmrndávači jsou standardem a nijak nevyniká ani záporňák či kdokoliv jiný.

Ještě bych tu rád zmínil jednu výtku směrem k filmařům, možná nejen k těm stojícím za touto Bondovkou... Zdá se mi, že poslední dobou filmaři točí akční scény stylem - co nevymáčkneme z natáčení a kaskadérů, doženeme ve studiu střihem a agresivní hudbou. Začínají mi už dost lézt krkem ony bleskurychlé střihy na auto jedoucí 50km/h a zrychlené záběry na sérii úderů, které z Bonda dělají Seagala zamlada. Ano, sledujete akční scénu v němém úžasu a tají se vám dech, ale občas si říkám, jestli by před filmem nemělo být varování před možným epileptickým záchvatem. Krom toho vlastně na plátně nic nevidíte a nestíháte sledovat děj díky bleskurychle se měnícím úhlům záběrů... Asi je to umění udělat z komára velblouda a za míň peněz, ale od dob Transformers jsem na tyhle zmatky dost alergický a za úvodní honičku v Quantum of Solace a několik bitek jeden na jednoho by zasloužil koordinátor akčních scén pěstí mezi oči...a hezky zpomaleně.

Takže když si to shrnu - akce, na které film stojí a padá, je vlastně taky docela odfláknutá - ale uvědomíte si to až s odstupem - v kině vás film nabije adrenalinem. A když při sledování plátna přestanete myslet, zapomenete, že je to Bond, a budete si jen užívat dobře nasvícených záběrů z různých úhlů na všechny ty produkt placement serepetičky (auta, hodinky, sluneční brýle, mobily), sympatickou Olgu Kurylenko (ano, ta co hrála v Hitmanovi) a testosteronem nabušeného blonďáka s postprodukčně modrýma očima, tak se vám bude film líbit a odejdete spokojení... jen v tom proboha nehledejte nějakou logiku, realističnost či složitosti... Tohle není umění, tohle je popcorn...
7/10

PS: úvodní song v podání Alice Keys je opět nic moc, od dob Zlatého Oka nám to nějak upadá...

PPS: a na závěr perlička pro angličtináře, která mě opravdu hodně, ale hodně pobavila:-)

úterý 11. listopadu 2008

Neviditelná Lipová a jiné podzimní story...

Tak za normálních okolností by se tu vyskytoval oslavný článek na téma "akce v Lipové", případně se plánovala recenze na Wall-Eho, možná nějaké to vykládání jak jsem objevil squash... a vzhledem k tomu, že mám v první řadě náladu se vykecat, nebude to nijak určitý článeček, ale čistokrevný blogerský mišmaš...
Začal bych asi do konce - v Lipové bylo tento víkend vinobraní (fotky zde - kdo hledá, ten mě najde, což se nedá říct i o sobotě) a velmi rád bych napsal, že se jednalo o nezapomenutelnou akci, ale vzhledem k cca 3-4 hodinovému oknu to napsat nemůžu... Ono je nutné začít od příčin a nezabývat se jen důsledkem. Sobota začala unaveně a přes dopolední brutální dávku squashe jsem se dopracoval k pro změnu odpolední únavě, kdy jsem už po obědě měl tendence podřimovat... Místo toho jsem uvítal návštěvu, bleskurychle okradl několik distribučních společností o nepatrný zisk v regionu 2, popřípadě aukro o provizi za nepatrné množství jaderného spadu... Ihned po tom jsem v nejhnusnějším počasí za poslední týden jel pracovně na otočku do Olomouce a sotva se vrátil a nachystal se, vyrazil jsem na událost měsíce listopadu - již zmíněné Vinobraní.
Dorazil jsem očividně dřív než bylo třeba, v kulturáku jsem všechny zaskočil, když v pekle teprve sněmovali "co a jak", očividně ale měly holky dobrou náladu a Kartina jasno - dostanu na vstupné vysokohorskou přirážku (a zřejmě v tom měla být předplacená úklidová a pátrací četa). Statečně jsem utekl a v Haciendě von Bartak jsem si hodil věci, preventivně se pokusil si rozestlat, protože jsem tušil, že posléze na to nebudu mít "skill" a šel pozdravit zbytek osazenstva, čímž jsem si vykoledoval 3x po čuni 62% slivovicí, do každé nohy jednu a vyrazilo se... No hezky se to rozjelo, říkal jsem si...
Do kulturáku jsem dorazil právě včas - vyplajznul jsem nekřesťanské peníze u vstupu, naštěstí bez příplatku, a zamířil rovnou do pekla... A co že si dám - no vodku... a na zapití raději jen kofolu, ne jak někteří mistři, co zapíjí vodky pushkinem... A bylo fajn - na báru houstl dým, já kecal s Pájinou od Dr. Šebka, a ačkoliv celkem asi jen 3/4 hodiny, páč jsem mezitím oblboval obsluhu a zdravil všechny kolem, byl jsem nařčen, že ji tam opíjím celý večer...no stane se. Každopádně tempo "střílení panáků směr záklonem vzhůru padni kam padni hlavně ani kapku nazmar, jedině do žaludku a zdar!" bylo rychlejší než odbourávání alkoholu, nebo co odbourávání, vůbec samotné zpracovávání, a tak se přiznám velice sportovně, že už někdy v o půl jedenácté jsem byl lehce znaven, v 11 těžce, a zbytek za mě vyřídil "bratr", dvojče, a potvora mi nějak nechce říct, co se dělo... Některé detaily vynechám, každopádně když jsem se dostal v cca 4-5 ráno za doprovodu jedné hodné a trpělivé duše domů, bylo mi celkem dobře a zvládlo se to bez následků:-) Vzhledem k asi 3-hodinovému oknu mě i celkem překvapila čistota oděvu, takže se domnívám, že jsem jistě někde slušně spal;-) Jen je problém, že nikdo neví kde:-))) Hlavně, že si všichni dělali prdel, že po minulé akci, kdy jsem se ztratil na 2 hodiny a hledala mě celá eskadra SDH, tak že mi dají GPS, abych byl snadněji k nalezení - do stejné řeky (zahrady) 2x nevstoupíš a stejně jsem vstoupil - zase jsem se ztratil, tentokrát ještě kvalitněji. Příště si na schovku asi zahrajeme úmyslně, roste ve mě nadějná budoucí elita. Zřejmě slušný oddíl...
Každopádně jak říkám - v neděli šílená únava, ve 12 kdy jsem vstal, jsem ji ještě měl jak z praku a vystřízlivěl jsem až cca v 17h...aspoň jsem teda měl ten pocit... Co ale bylo hlavně super, byl stav žaludku a hlavy, kteréžto byly obojí v naprostém pořádku - krom menší destrukce mozkových buněk... Takže - zdárná akce, příště jedu zase;-)
PS: objevil jsem zvláštní jev, který by byl na námět do akt-X - po každé podobné akci mám naprosto vybílenou peněženku. I když se násobek zbývajících peněz za střízliva neshoduje s možným násobkem útraty za cokoliv z nápojového lístku, druhý den ráno mi v peněžence zbývají jen švýcarské franky... The truth is out there...obviously!;-)

Co je dalšího nového? Vážení a milí - dal jsem se na squash:-) Ti co mě znají, moc dobře ví, že mám rád sport a jsem občas až nezdravě soutěživý... Dřív, ještě na gymplu, jsme 3-4x do týdne hrávali s klukama fotbal a od té doby je sportování a já, jedna velká krize a okecávaná, sem tam proložená snahou o to něco začít. Asi 2-3 roky jsem jezdil na bruslích (pravda, tehdy opravdu intenzivně), zkoušel jsem tenis, fotbal, lezení na umělé stěně, baseball, volejbal, basketbal... Ale u ničeho jsem nevydržel... Samotného mě cvičení nebaví, a tak činky doma zahálí a sehnat lidi na kolektivní sport, je opravdu problém, nemluvě o smůle a chatrném zdraví, které mě docela dlouho omezovalo - se zápěstím v prdeli se hraje tenis opravdu špatně. Obrazně řečeno. S ukopnutým palcem si taky moc nezakopete... Naštěstí jsem se (musím zaklepat) po letech trápení dal vcelku dohromady a před cca měsícem zkusil squash - a přiznám se - chytlo mě to. Už jsem si i koupil raketu, a když to jde, jdu zahrát - byl jsem dnes, v sobotu, ve čtvrtek a předtím v týdenních intervalech a pokud se zadaří, tak by se dalo alespoň 1x za týden... Ideální by bylo 2x, ale tomu zatím okolnosti nepřejí, snad to bude časem lepší, případně se najde více lidí. Už už jsem se těšil, že by se dalo s kamošem a jeho bratrem, problém je ale v tom, že oba už jsou více mimoprostějovští než domácí, a tak přichází v úvahu spíše nepravidelně, cca 1x za 2-3 týdny...škoda...
BTW: koupě rakety byl porod, to jsem si taky zavařil - www.sportobchod.cz - takový to vypadal profi obchod... Sportovní potřeby rozdělené do kategorií, šlo řadit dle ceny, vaší pokročilosti, hodnocení produktů... U všech raket byly detailní statistiky... fakt krása - asi nejlépe zpracované stránky... Tak jsem si vybral raketu ProKennex za cca 1500Kč a objednal - s tím, že byla skladem a slibovali, že expedice je většinou do 2 dnů, plus si vybral poslání přes profi balík, kde je garance dodání na druhý den. To bylo 26.10. V pondělí se nic nedělo, což se dalo čekat - v úterý byl svátek. Ve středu stále nebyla o chystání nějaké expedice ani zmínka. Ve čtvrtek už jsem byl nervózní a raději se zeptal - prý - "pošleme dnes nebo zítra, byly nějaké zmatky, omlouváme se". V pátek ale zase nic. V sobotu mi přišel omluvný email, že "byly nějaké zmatky" a pošlou raketu v pondělí. V pondělí nic. Tak jsem tam volal - jestli už si ze mě dělají srandu, když to mají skladem, tak co tam dělají... Prý, že ve středu technik na expedici myslel, že už ty pondělní zakázky jsou vyřešené a tak je nechal být a pak byl problém vysledovat co se opravdu poslalo a co ne... no trošku v tom mají chlapci bordel...ale co - sice jsem původně doufal, že bych s ní mohl hrát už předchozí čtvrtek a ušetřil tak 50kč na půjčovném, ale stačí když si nebudu muset půjčovat týden na to - jsem nenáročný, rád se nechávám uchlácholit a kálet si na hlavu. V úterý 4.11., více jako týden po odeslání objednávky, mi přichází konečně info o expedování rakety - říkám si hurá - ve čtvrtek už si s ní zahraju. Ve středu ale stále podle zaslaného sledovacího kódu stále vidím jen info, že raketa byla podána na brněnskou poštu 8... Nějaké divné...ale co, přijde to ve čtvrtek, říkám si, už značně mladý a neklidný. Ve čtvrtek ale ani ho*no, zlatá rybko... To už nevydržím a volám. Nejdřív na poštu. Slečna mi tam ale řekne pouze neurčité - "mají s tím nějaký problém na podací poště". Raději volám do obchodu, co tam s tím blbli - ti se hájí, že vše už mají vyřízené od úterý, jen že byly nějaké zmatky v mailech. Tak volám na podací poštu, kde mě zase nepotěšili, protože v první moment nemohli balík vůbec najít. Pak mi volali zpět, že balík už u nich není a je "někde mezi Brnem a doručením". Což je taky informace na dvě věci... Navíc slečna dodala úžasnou a zkušenou informaci, že v tom internetovém vyhledávání profi balíků stejně nikdy neuvidím, že ten balík mám na cestě, tak co bych jako chtěl. Ve čtvrtek tedy odcházím na squash nasraný jak McCain po volbách a bez rakety. Po 11 dnech po objednání. Za tu dobu bych snad tu uhlíkovo-titanovou raketu ohnul a vypletl na koleně. V pátek je už ale vše pozitivnější - ráno už vidím na webu, že se balík přesunul v noci z Brna na Prostějovskou poštu a nyní se doručuje... huráááá... Takže aspoň v sobotu si s ní zahraju... Ale když si vezmu, o kolik se mi to prodražilo...ach jo. Asi takhle - platil jsem navíc poštovné. Raketu po objednání, ale než ji poslali, slevnili o 100kč, zbytečně si dvakrát platil půjčovné a absolvoval jsem kvůli ní asi 4 desetiminutové telefonáty...takže suma sumárum stála 1399+100+100+78+60 = 1737kč... A TO SE VYPLATÍ!!!

No a závěrem už bych jen dodal, že recenze na Wall-Eho už se asi konat nebude, protože si ten film už skoro nepamatuju, každopádně byl ale dobrý, dojemný a skvěle technicky udělaný. Navíc, pokud mu někdo vyčítal patriotisticky americkou či pro animáky typickou snahou poučovat a převychovávat, nebije to ve filmu do očí tak jako u jiných a pointa filmu působí přirozeně. Prostě příjemný, místy dojemný a často vtipný odpočinkový film nejen pro děti či dospělé s duší dítěte...

V poslední době toho moc nestíhám, chystám se sice na 96 hodin nebo Oko dravce (mimochodem má to skvělý instrumentální soundtrack), viděl jsem ale včera Tropic Thunder s Benem Stillerem, na kterou jsem se hodně těšil a možná i proto, že jsem od ní čekal něco víc, mě hooooodně, ale opravdu hoooodně zklamala. Úvod vypadal fantasticky, přece jenom vytvořit pro film, který je filmem o filmu, kde hrají herci herce a černochy běloši, vlastní trailery fiktivních filmů fiktivních herců, je dost kuriózní a naposledy to bylo tuším u "Auta zabiják a Planety Terror" od Q. Tarantina. Tady u TT (tropic thunder) jsou ale ukázky na vymyšlené filmy asi to nejlepší. Podle úžasných trailerů na samotný film vypadala tropická bouře na jasných 8/10, ale momentálně bych mu dal tak 6, se zavřenýma očima 7... Jsou tam výborné scény a frky, ale je jich zatraceně málo, někdy je obhroublý humor dost nechutný, místy trapný ( i když na Eddieho Murphyho dlouhodobě asi nic nemá) a celkově jsem chvílemi váhal co si myslet. Bena Stillera mám poměrně rád, ale daleko víc se mi líbila třeba taková Vybíjená nebo kdysi úžasný Zoolander, ale Tropic Thunder je pro mě zklamáním. Prostě jsem se u řady vtipů nesmál, nepřišly mi až tak vtipné, abych se měl něco víc, než pousmát. Předpokládám že mě tu ukamenuje Honza G., ale dokud se na film nepodívám podruhé, tak na 6/10 ze svého subjektivního hlediska trvám... BTW: za Toma Cruise, jak ho poslední dobou nemusím, dávám 10/10.

sobota 1. listopadu 2008

Dead Space - recenze PC hry

Nedá mi to abych taky nepřispěl svojí troškou do mlýna. Po delší době jsem se totiž vymanil z područí online her a po stovkách hodin u téměř prehistorického Battlefieldu 2 a pár hodinách u méně starého Call of Duty 4, jsem se nějakou čirou náhodou dostal k nové pařbě, která mě udržela dýl než první hodinu a dokonce jsem se k ní druhý den vrátil - DEAD SPACE. Člověk musí přiznat, že aspoň k něčemu je dobré předplatné Levelu - každý necelý měsíc mám info o novinkách a co je nejlepší - můžu se mrknout na videorecenze, které toho řeknou mnohdy o hře víc, než 4 stránky textu - a právě videorecenze na Dead Space (na rozdíl od té psané), mě opravdu zaujala. Proč ne psaná? Pár temných, malých obrázků, sci-fi prostředí, které nemám moc v oblibě, EA jako tvůrce...navíc naprosto neznámý titul - nikdo mě včas reklamně nemasíroval... No prostě mě to nezaujalo... Pak se dívám Bartovi přes rameno na jakési temnější video, tam rozvážně běhá po chodbách nějaký maník v prapodivném skafandru, ustřeluje mutantům pařáty, grafiku to má slušnou, dobré i po zvukové stránce, a tak se zaposlouchám...hmm...prý 8/10. Nooo, to zní dobře... a tak jsem se do hry taky pustil.

Co by vás mohlo zajímat jako první, je určení, co je vlastně tenhle kousek zač. Ne wordovský simulátor nefungujícího mezerníku to není. Jde o survival horor VELMI podobný asi 2 roky starému Resident Evilu 4, mixlý s Doomem 3. Z obojího si hra vzala to nejlepší a výsledný produkt je chytlavou atmosférickou chodičkou/střílečkou s tajemným příběhem, kdy hlavního hrdinu, nemluvného Isaaca, vidíte před sebou (viz obrázky), chodíte po vesmírné těžební lodi USG Ishimura a střílíte po všem, co se hýbe, ovšem až poté, co to odněkud vyskočí a udělá bububu. Z RESI4 si hra převzala polovinu atmosféry, herní 3rd person pohled a interface, možnost vylepšovat a nakupovat zbraně, Doom 3 nám hra připomíná druhou polovinou atmosféry, prostředím a architekturou lodi, neoriginálním příběhem (nalezené a vypuštěné Zlo, neshody mezi palubním kapitánem a doktorem atd.).
Originální tak zůstaly pouze některé prvky, jako je interface a jeho grafické zpracování - mapa, inventář, absence HUDu - všechny informace jsou vám zobrazovány jako hologramy a věřte mi, že až je uvidíte, budou se vám tohle zpracování líbit taky. Poměrně originální jsou i zbraně (různé řezačky, plamenomet, laserová pistole) a samotný oblek hrdiny, který je originální hlavně po vzhledové stránce - co do výbavy, už jsme to tak nějak všechno někde viděli. Umíte se totiž pohybovat ve stavu beztíže, ve vzduchoprázdnu (ale odpočítává se vám zásoba kyslíku - takže obdoba pobytu pod vodou), máte něco na způsob gravity gunu (ala Half-Life 2) a také zpomalovač času (ala každá druhá střílečka), tady nazvaný "stáze", kterým dokážete zpomalit různé cíle, které tímto výbojem zasáhnete - ať už mutanty, tak rychle se pohybující prvky (dveře, plošiny), bránící v dalším průchodu.

Jak už jsem naznačil, příběh se motá kolem těžební lodi USG Ishimura - obrovského kolosu ala Červený trpaslík. V budoucnu se totiž těží stylem, že se pošle loď k planetě, vykousne se z ní kus o velikosti Manhattanu a ten se opracovává. Vy a dva vaši kolegové (klišé jako prase - baba a černoch. A stoprocentně tipnete správně kdo z nich umře) letíte na návštěvu kvůli opravě, ovšem už po 20 vteřinách je jasné, že s Ishimurou není vše v pořádku - leda by byli neplatiči ČEZu - všude tma, nic nefunguje, prostě "vypli proud". Akce přijde vzápětí po vylodění. Narazíte na první krvavé stopy, prvního mutanta, o život přijdou první lidé a vy jste odděleni od černocha s babou...prostě klasika. Poté 12 aktů posloucháte jejich příkazy a dobře mířené rady, aby jste se dostaly do zdárného konce... Víc popisovat nemá smysl, jde o tisící variantu na osvobozené zlo a originální jsou snad jen některé scénáristické kličky na úrovni hororu C kategorie, na hru to ale jakž takž stačí. Problém je spíš v tom, že zhruba někde mezi třetinou a polovinou hry získáte dojem, že si z vás hra střílí, protože z vás dělá opravdu "opraváře" a "poslíčka", který chodí z bodu A do bodu B, opraví X, zatímco se posere Y a tak jdete skrze bod B do C, spravíte Z a zpátky přes A jdete do D, ale pro změnu znovu nefunguje Y a tak pořád dokola, až si řeknete, že si mohli autoři vymyslet trošku lepší motivaci, proč vás prohánět po celé lodi.
Při vašich osamocených melancholických procházkách vás vyrušují krom příkazů hlavně již zmínění mutanti. Pozitivním prvkem je způsob jejich likvidace, kdy obecným pravidlem je "ustřelovat". Doporučuje se ustřelovat či jinak oddělovat mutantům končetiny, zabijete je tak mnohem rychleji než mířením na tělo nebo hlavu. Navíc každý mutant je trochu jiný, a tak tu máte ty klasické, kterým ustřelujete nohy a pařáty, pak další, kteří vybuchují, malinké s třemi ocásky (které jim pro změnu také ustřelujete) a nebo poměrně originální nepřátele, kteří se po zabití rozpadají na menší mutanty. Jediná škoda, že textury slizounů jsou vždy téměř stejné a i celkem nevýrazné (takové rozplizlé) a tak co do vizuální stránky jsou si někteří docela podobní.

Ještě důležitou věc bych rád zmínil - ostatní recenzenti se často vyžívají v oslavných ódách na úžasnou hororovou atmosféru, kterou by hra měla mít... No, asi takto - hra MÁ všechny náležitosti hororu, ale strachy se u ní rozhodně nepo...ete. A to u Dooma 3 jsem se několikrát málem po... a tak jsem ho raději ani nehrál. "DS" je takový mírnější, jakoby EA nevědělo, co si může ke svým, takovýchto her neznalým, zákazníkům dovolit. I když se všude ozývají krásně tajemné zvuky, hlasy a skřeky, hra je málo temná a většinou na vás už dopředu křičí "teď na tebe skočí odtamtud mutant, připrav se!", což je ohromná škoda. Za celou hru jsem se lekl asi 3x, z toho jednou při závěrečné animaci, a většinou se dostavuje jen prvotní strach při setkání s novým mutantem (ale to pak opravdu berete nohy na ramena a polohlasně si říkáte "dopr*ele co to je!?"). Z toho logicky plyne, že se budete bát ze začátku a ke konci už půjde spíš o rutinní likvidování nepřátel a procházení lodí vstříc konci příběhu (ne že by mi to vadilo, pro mě to bylo akorát, nemusím se nutně u her bát).

Nutno podotknout, že i přes neoriginalitu vás příběh bude zajímat (díky skvěle zakomponované češtině) a ničení nepřátel vskutku zábavné a tak vás hra udrží celkem bez problémů. Sám jsem ji dohrál na tři zahrání za cca 20 hodin při plynulém a podrobném procházení a jen jednom záseku.
To mi připomíná, že asi jako jedinou věc, kterou bych hře vyloženě vytknul, je nižší obtížnost (na normal), která mohla být i vyšší. Lékárniček jsem spotřeboval asi polovinu z těch možných, střeliva bylo na survival horor až až a hlavně se dalo dokoupit, a náročná místa byla ve hře jen nárazově. Vyloženě zklamáním pak byli bossové, cca 3 a půl, kdy vám zážitek zkazila buď hned vyzrazená rada "jak na něj" od kolegyně na vysílačce, nebo předtím přečtená recenze v Levelu:-)
SPOILER!!! Naprosto znechucený jsem pak byl ze závěrečného bosse, před kterým byly přípravy jako na válku, snad 20 skříněk z nejrůznějším střelivem a pak jsem si vystačil s pobíháním sem tam a střílením z jedné zbraně a se dvěma zásobníky. To už byly opravdu těžší i leckteré obyčejné přestřelky ke konci hry. Opravdu nedůstojné zakončení hry. KONEC SPOILERU!!! Když to srovnám právě s RESI 4 nebo Metal Gear Solid 2&3, je to sto a jedna - vedle Japonců jsou EA amatéři pro hráče s mateřské školky.

Ještě něco málo k technické stránce hry... Co jsem moc nepochopil, byly stížnosti na různých diskuzích, že se hra špatně ovládá a vůbec, že má špatné ovládání. Asi nehráli RESI4, kde se muselo při střelbě stát. "DS" je ovladatelný klasicky přes WSAD + myš, stiskem pravého tlačítka na myši zamíříte a levým střílíte. Postava běhá naprosto bez problémů, kdy rovno je tam kam ukazujete myší a A a D jsou úkroky (nikoliv běhání doleva doprava jako např. u GTA4). Těžkopádnější je pouze práce s mapou a ten fakt, že klávesová zkratka lze nastavit pouze pro použití lékarničky, nikoliv doplnění stáze. Každopádně poznámka - pokud vám kurzor bude po obrazovce klouzat jako curlingový kámen po ledě, vypněte si V-sync - pomáhá to.
Grafiku komentovat nebudu, vidíte sami z okolních obrázků, že je povedená, a na mém Athlonu 64 x2 4200+, 2GB RAM a 8800GT se hra hýbala svižně na max detaily v 1440x900, krom nějakých hromadných přestřelek. Zvuky super, ty neměly chybu, i hudba zazněla, naprosto typická pro herní žánr. Bohužel i přesto že mám samostatný Sound Blaster Audigy hra měla problém se zvukem v tom, že se některé zvuky přehrávaly jakoby 2x po sobě, ale to považuju za chybu mého PC, jinak vše OK a hlavně mě potěšilo že hra naprosto bleskově zvládala "alt+tab" a celkově loadingy byly minimální.
Abych nezapomněl - Save byl k dispozici pouze omezeně, na pevných bodech a naštěstí inteligentně. Při úmrtí jste se navíc objevili většinou při vstupu do poslední místnosti, a tak i když jste neukládali, při úmrtí jste se nemuseli moc vracet...příjemně "user-friendly" řešení...

Dead Space je takový dort pejska a kočičky, kam autoři dali snad vše, co se v obdobných hrách kdy objevilo, jenže na rozdíl od Čapkových patlalů to dává smysl. Autorům se podařilo hru vyladit, prvky zapracovat tak, aby vám ani tak moc nevadilo, že jste všechno už tak nějak někde viděli a používali, a snad kromě nízké obtížnosti na survival horor a poutavějšího/originálnějšího příběhu, hra nemá výraznější chybu. Takže s těmi 8/10, které si hra odnáší z většiny recenzí, bych souhlasil:-)

PS: kdyby jste si chtěli přečíst profi recenze:

DEAD SPACE podle Bonuswebu...
DEAD SPACE podle Games.Tiscali...
DEAD SPACE podle Hrej...
DEAD SPACE podle Gameparku...