
Předem se omlouvám za místy horší kvalitu, věřím, že ji přebije zajímavost focených objektů:-)
Na počátku všeho byla večeře u žirafy, která v mém případě obnášela rovnou dvojitý nášup, protože jsem byl opravdu hladový. Prvním jídlem tak byl výborný Pad Thai a druhý byl pokus, který vypadal dobře, ale hned první sousto mě přesvědčilo, že Kamilovy poznámky, že Thajské jídlo je ostré, nelhaly:-) Na servírku po sobě mrkáme, že nechci nic ostrého, na její otázku: "chilli?" odpovídám, že jen "little chilli", ale stejně tam asi převrátili kýbl s kajenským pepřem:-) Nedovedu si představit, jak bych snesl něco opravdu chilli:-) Sotva jsem do jídla kousl, propotil jsem všechno svoje oblečení, rty byli v ohni jako by je líbala ta nejžhavější Thajka a potu ze mě začalo lít víc jako bych hrál v Thajském slunci squash při bezvětří... Přiznám se vám přátelé, že jsem to nedojedl...
No a potom se šlo hlouběji do centra, které opravdu žilo. Všechny stylové bary žily vlastním životem, domorodci z nich volali na kolemjdoucí, obchody měly stále otevřeno a speciálně indové byli velice otravní a chtěli se nejen s každým dát do řeči, ale také ošahávali a málem tahali dovnitř svých rádoby luxusních butiků, zřejmě se domnívajíc, že si tu necháte ušít oblek či zimní kabát...
Největší mumraj byl asi u boxerského ringu obklopeného menšími bary, tržnicí a stánky s dobrůtkami... Při zpáteční cestě po desáté hodině, už mírně unaveni jsme se ještě nechali nalákat na sledování exhibice thajského boxu - vstupné obnášelo nutnost objednat si drink, takže jsme si dali 2 changy (místní nejlevnější pivo - 50-80 batů, ale vcelku dobré) a čekali co bude:-)
Dál už budu pokračovat popiskami k obrázkům...
Na počátku všeho byla večeře u žirafy, která v mém případě obnášela rovnou dvojitý nášup, protože jsem byl opravdu hladový. Prvním jídlem tak byl výborný Pad Thai a druhý byl pokus, který vypadal dobře, ale hned první sousto mě přesvědčilo, že Kamilovy poznámky, že Thajské jídlo je ostré, nelhaly:-) Na servírku po sobě mrkáme, že nechci nic ostrého, na její otázku: "chilli?" odpovídám, že jen "little chilli", ale stejně tam asi převrátili kýbl s kajenským pepřem:-) Nedovedu si představit, jak bych snesl něco opravdu chilli:-) Sotva jsem do jídla kousl, propotil jsem všechno svoje oblečení, rty byli v ohni jako by je líbala ta nejžhavější Thajka a potu ze mě začalo lít víc jako bych hrál v Thajském slunci squash při bezvětří... Přiznám se vám přátelé, že jsem to nedojedl...
No a potom se šlo hlouběji do centra, které opravdu žilo. Všechny stylové bary žily vlastním životem, domorodci z nich volali na kolemjdoucí, obchody měly stále otevřeno a speciálně indové byli velice otravní a chtěli se nejen s každým dát do řeči, ale také ošahávali a málem tahali dovnitř svých rádoby luxusních butiků, zřejmě se domnívajíc, že si tu necháte ušít oblek či zimní kabát...
Největší mumraj byl asi u boxerského ringu obklopeného menšími bary, tržnicí a stánky s dobrůtkami... Při zpáteční cestě po desáté hodině, už mírně unaveni jsme se ještě nechali nalákat na sledování exhibice thajského boxu - vstupné obnášelo nutnost objednat si drink, takže jsme si dali 2 changy (místní nejlevnější pivo - 50-80 batů, ale vcelku dobré) a čekali co bude:-)
Dál už budu pokračovat popiskami k obrázkům...



Ještě k tomu boxu - exhibovali nám tu poloprofesionálové, nebál bych se říct, že v podání některých jedinců spíše amatéři. Postupně se nám předvedli hubení Thajci, hubené Thajky, výborní Thajští kluci a tlustí Thajci... a pak asi zase nanovo, ale už jsme neměli trpělivost sledovat potřetí bídné výkony Thajek a odešli jsme s příchodem sedmého páru bojovníků... Přitom vše začalo velice slibně - hlasatel vždy uvítal dvojici, ta se představila, pochlubila se kolem krku vyvěšenými penězmi (pravděpodobně měli symbolizovat kolik peněz se na ně vsadilo) a po krátkém pomodlení si již kopala do žeber. Problém ale byl v tom, že šlo jen o (velmi přátelskou) exhibici, takže zúčastnění borci a borkyně ze zápasu měli očividně spíše legraci... Jediní, kdo svůj zápas brali vážně a opravdu se snažili, byli oni malí kluci, kteří do sebe mydlili do úmoru a šlo jim v prvé řadě o to se ukázat, ne jen o divadélko k pobavení díváků. Taky měli zaslouženě největší úspěch u publika.
Na opravdový box tak musíte do místního stadionu, kde se zápasy pořádají cca co 4 dny. Vstupné je tam ovšem už poněkud vyšší - 500-2500 batů.












Žádné komentáře:
Okomentovat