Hitman - recenze

Jak už to bývá, některé filmy provází aura dokonalosti, povedeného díla, na kterém se podepsal um tvůrců... A jsou filmy, u kterých je to přesně naopak. Nejen, že sami o sobě zpracovávají takovou látku, která jim předem dává punc budoucího průseru, ale nakonec jsou natočeny tak, že nedůvěra byla často na místě. HITMAN je jedním z filmů, který byl od začátku provázen pesimistickými odhady a nikdo nevěřil, že by z toho mohlo být něco víc, než akční "béčko". A když se ukázalo, kdo bude hrát hlavní roli, tak už nevěřili ani fanoušci herní předlohy. Hra sice nebyla špatná a potenciál v ní určitě skrytý byl, ale ten výsledek se opravdu nepovedl, mimo jiné možná i díky tomu, že tvůrci se předlohy až tak věrně nedrželi. A jaká že je ta předloha?

Předlohou jest herní série HITMAN, čítající cca 4 díly, popisující práci profesionálního zabijáka, pracujícího pro (samozřejmě) tajnou organizaci. Hlavní "hrdina" nemá jméno, jen kódové označení "47", protože organizace se soustředí na výchovu bezejmenných, dokonalých zabijáků a jména nejsou důležitá. Agent 47 má image elegantního čtyřicátníka s ostře řezanými rysy, čárovým kódem na temeni vyholené hlavy, oblečeném v luxusním obleku, černých rukavicích a dvěma pistolemi s tlumičem schovanými pod sakem. Ty ale používá při své práci až v nouzi - hra vás vedla spíše cestou tichého zabijáka, kdy jste museli obhlédnout terén, okolí oběti, pečlivě naplánovat postup a oběť zamordovat pokud možno nějak originálně, ale hlavně potichu a v utajení, s minimální spotřebou kulek a nevinných civilistů. Pravda - hru jste mohli hrát i Rambo stylem, že jste všechny postříleli, ale byla to pak monotónní nuda.
Proč to tu ale popisuji - film jako takový totiž uvízl někde na půli cesty mezi inspirací a adaptací - něco použil, něco změnil, něco se snažil věrně kopírovat, někde se to podařilo a někde je výsledek vyloženě katastrofální.
Přitom vše začíná velice slibně - do děje jsme uvedeni stylovými záběry na děti, budoucí agenty, je nám naznačen jejich výcvik, jsme svědky tetování čárového kódu, později vidíme na ukázku výsledek stylové práce Hitmana, tak jak by měl vypadat - atentát na neznámého afrického bosse, zamaskovaný jako prostý výbuch. Na pozadí nám je ještě sděleno, že existuje organizace, o které nikdo nic neví, ale ona má vazby na všechny vlády světa, a která vychovává ty nejlepší zabijáky. Jenže pak nastanou první zmatky - najednou jsme v bytě nějakého policisty, je tam i Hitman, proběhne krátká filosofická debata "o smyslu života a právu zabíjet" a přeneseme se o 3 měsíce zpět, do luxusního hotelu, kde Hitman právě na baru popíjí whisky s kupou ledu a snaží se s ním flirtovat 6x rozvedená kráska, se kterou se zabiják odmítne bavit a odejde. Vcelku nesmyslná scéna, u které nechápete, co tím režisér chtěl říct. Následuje sekvence scén, kdy se posouváte v čase sem tam, dějí se věci kterým moc nerozumíte, po 15 minutách filmů jste zmateni jako sedláci u Chlumce a po 25 jste zralí na to si vše od 10. minuty pustit znovu. Zápletka filmu je opravdu zapletená (s mnoha suky), řekl bych že docela neobratně vyprávěná a nepřehledná. Mnoho věcí (pokud vůbec) je vysvětleno jen polovičatě a až v průběhu času a ve výsledku máte dojem překombinovanosti, nesmyslnosti a nelogičnosti. Hitman je na začátku všech zmatků prostřednictvím organizace najat neznámým klientem na vraždu ruského prezidenta - akci samozřejmě zvládne. Druhý den je ale ve zprávách prezident živý a zdravý, což krapet nekoresponduje s včerejší kulkou prohnanou skrze hlavu, a po Hitmanovi jde krom dlouholetého pronásledovatele Mika z Interpolu (onen úvodní záhadný policista) navíc i ruská tajná služba a několik dalších "hitmanů". Zrada je jasná jak facka, a "47" se chce pomstít, na vše přijít a všechny zabít... Jak prosté, jen složitě vyprávěné.
Už při sledování filmu přijdete na to, jak je vše neuvěřitelně povrchní co do dialogů, překombinované co do scénáristických kudrlinek a jak nesmyslné je chování postav v čele s Hitmanem. Je toho tolik co kritizovat, že ani nevím kde začít.
Předně - iritující herecké výkony jdou ruku v ruce s hrůzostrašným výběrem herců do přednějších rolí, hlavně té nejdůležitější. Timothy Olyphant v roli holohlavého zabijáka má charisma a zabijácký look asi jako přerostlé mimino. Podoba s herní předlohou je tu jen díky holé lebce, černému obleku, bílé košili a červené vázance. V podobné roli se před lety objevil Jason Statham v Kurýrovi a možná by také nebyl nejvhodnější, ale rozhodně jeho stylizace kurýra má do "47" blíž, než Olyphantovo "ochotničení". Nemluvě o naprosto dementní chůzi, kterou Olyphant ve filmu chodí.
Další střelou mimo terč byl podle mě Dougray Scott jako komisař interpolu Mike. Tento herec má pro mě punc nesympatického slizkého záporáka už od Mission Impossible 2 a do vyloženě kladné role mi nepasuje. Snad jen k výběru Roberta Kneppera do role agenta FSB bych měl pozitivně mířenou poznámku, že jsem rád, že jsem ho viděl i někde jinde než v Prison Breaku jako T-Baga a Olga Kurylenko nám za přetrpěné pitomé kecy aspoň ukázala prsa.
Jak naznačuji - krom toho, že se na herce nedá moc dívat, nedají se ani příliš poslouchat. Postavy vypouští z úst úžasné věty, za které by se nemusel stydět ani Rambo, bohužel s ničích úst tady nezní tak dobře. Na jednu stranu se občas nějaká postava smysluplně zeptá přesně na to, co se divákovi honí hlavou, bohužel scénárista vše odflákne a na otázku "proč" se dozvíme, že prostě "proto"! Že by premenstruační syndrom? A víte proč chránit bezmocnou dívku před jejím bývalým (mafiánem), a proč ho zabít? Jednoduše je nám (jí) vysvětleno, že "dokud bude žít, půjde po tobě". To zní jako dobrá rada do života!
Další chybou (možná čistě subjektivní) je celkové vyznění filmu a charakterizace postavy agenta 47 a jeho práce - postavu se vůbec nepodařilo zachytit tak, jak působí v herní předloze. Nemluvě o charizmatu a drsném a přesto elegantním vystupování, velice silným prvkem hry byly ony přípravy na splnění kontraktu - to zde zcela chybí a film je pouhou standardní vyvražďovačkou bez špetky invence, pro Hitmana tak typickou. Ta se tu objeví pouze ve střípcích, z kterých mozaiku pečlivého tichého zabijáka neposkládáte ani náhodou. Přitom i na první pohled nudné plánování akce se dá podat zajímavě - vzpomeňme na Dannyho parťáky - paralela je tu naprosto zřejmá. Chystání na loupež/vraždu a pak její bezchybné provedení. Místo toho tu máme zadání úkolu a za 5 vteřin je splněno. A to se tu tvůrci dopustili ještě celkem seku, kdy jim nesedí úhly - ochranka stoji po prezidentově levici (čelem k němu), zastřelí ji do zad (tudíž by střela šla prezidentovi do levého spánku) a pak, když je kamera za prezidentovy zády, tak kamera zašvenkuje mírně doprava do dálky na 4km vzdálenou budovu, z které Hitman prezidenta zastřelí do čela! Až se mi z toho motá hlava!

Prostě se tu nepovedlo snad nic... Z toho mála, co se dá na filmu pochválit, bych zmínil jen dvě věci: Hudba (úderná, elektronická) a fakt, že to celé mohlo být ještě horší... A ještě vlastně něco - v úplném závěru filmu se jako deus ex machina objeví tajemný agent Smith, který má charisma jako všechny postavy filmu dohromady...a používá walkmanový telefon SE W810i - to jsem nevěděl, že agenti zřejmě poslouchají ve službě mp3-ky?
A někdo mi vysvětlete, proč tak pitomému filmu věnuji tolik prostoru? Za měsíc a něco to sice vyjde na DVD, ale vyhněte se tomu!
4/10

PS: odkaz na recenzi na moviezone.cz