Tak se nám tu týden s týdnem sešel a řekl jsem si, že by nebylo od věci, potěšit netrpělivé klikače, kteří pravidelně hledají v záložkách odkaz na můj blog a naivně čekají, že tu přibyl nějaký úžasný článek:-)
Tento týden byl obzvláště plodný, to se musí nechat. Počínaje několika služebními cestami a první zkušenosti s řízením něčeho většího, než je osobák. Pak dvojnásobné huntování těla na squashu, oslavy svátku a nečekané setkání s výborným kamarádem ze střední, kterého jsem neviděl ani nepamatuju, díky čemuž jsem strávil sobotní odpoledne hezky venku na grilovačce. No a samozřejmě nám začalo mistrovství světa v hokeji a v neděli se jely formule...
Vzhledem k tomu, že mám od šéfa zákaz psát tu cokoliv o firmě, tak krom služebně-jízdních zážitků mlčím (a to jsem byl na pěkné destinaci - omrknul jsem jadernou elektrárnu Dukovany, letiště v Náměšti nad Oslavou atd). Každopádně je fakt, že mám poslední dobou nějak smůlu na blbce za volantem a tak jsem jak v pondělí, tak ve středu, potkal v nepřehledné zatáčce auta v protisměru. V osobáku už jsem na to zvyklý, když ale řídíte dodávku, se kterou ještě nejste bůhvíjak sžití, není traktor a jeep v protisměru moc příjemná záležitost. Naštěstí všechno dobře dopadlo a už můžu jen nadávat:-) Jen prostě asi v životě nepochopím, jak může někdo jiný, než čerstvý držitel zataveného papírku, který si koupil v autoškole, předjíždět v zatáčce, do které nevidí.
O co jsem díky služební cestě přišel v pondělí, jsem si vynahradil ve čtvrtek a sobotu - ano, mám na mysli squash. Ve čtvrtek jsem si docela fajnově zahrál, ovšem se sobotní hrou to nemělo mnoho společného. V sobotu jsem si totiž jen potrénoval podání... Zatímco s Mirushou hrávám pěkně aby jsme si zahráli a hnusné míče vznikají spíše ze situace, než ze zákeřné povahy a chtíče zvítězit, s klanem Galářů dostávám nafrak takovým stylem, že vždy přemýšlím, jestli házet do kurtu ručník, nebo po nich raketou... Honza hraje ještě vcelku v rámci fair-play, ovšem Davidovo akční pojetí hry mě díky nezvyku na něj, přivádí téměř k zoufalství. Podání by záviděl i Ivaniševič a moc nevím, jak ho vůbec vybírat - když stojím na hraně čtverce, letí moc vysoko, když couvnu, nemám se kvůli sklu jak rozmáchnout, a i tam mi míček letí pořád ještě dost vysoko... No a brát ho z první, to je 50% pravděpodobnost špatně odehraného míčku a následné smrti při dalším agresivním útoku... To byla zoufalost číslo jedna. Ta druhá byla, že ačkoliv jsem všechny sety z počátku vedl (např. 6:2, 10:6 atd), tak jsem je bez výjimky všechny prohrál:-) a to jsem vytáhl z kapsy i naprosto exkluzivní rybičky, za které by se nestyděl ani Petr Čech - v jeden moment, kdy jsem dotahoval Honzovo vedení 14:10, jsem za stavu 14:13 skočil takovou, že jsem ležel ve vzduchu asi v metrové výšce (což mi s vytřeštěným pohledem oba bráchové potvrdili)... Co mne překvapilo, bylo, že ten dopad ani moc nebolel:-) Co mě nepřekvapilo, bylo, že jsem na ten míč stejně nedosáhl:-))) Ale to nasazení!
V pátek jsem oslavil svoje jmeniny, což je taková trapná záležitost, která se slaví snad od vynálezu kalendáře... Každopádně jsem to oslavil víc, než když jsem měl před měsícem narozeniny - asi hlavně proto, že tentokrát jsem byl zdravý. Potěšilo, že například bratr si na rozdíl od narozenin vzpomněl, ale celkově mě přijde zvláštní, že si víc lidí pamatuje, kdy mám narozky, než kolik se jich dívá do kalendáře:-) A dostal jsem batožinu, do které se mi konečně vleze kompletní výbava na squash - szuper.
Jinak po tom sobotním squashu jsem měl jednu velkou "haluz". Cestou domů jsem totiž myslel na bývalého vynikajícího kamaráda, který se bohužel postupem času dostal do kategorie "náhodný potkávač" - člověk s asi největším charizma, které u lidí mého věku u někoho registruju. Velmi oblíbený a proto taky velmi vytížený a který už se stejně jako většina mých dobrých kamarádů a přátel odstěhoval z PV někam pryč... No každopádně náhoda jako blázen - jedu, vzpomenu si na něj, protože jsem měl jeho dům v podstatě po cestě a najednou vidím povědomý Fiat Coupé a u něj 4 lidi... Přibrzdím, mrknu, promnu oči, štípnu se, hodím blinkr a zastavuju - opravdu je to on, mého srdce šampión;-)) Omrknul jsem jeho plechového oře, milenku, maso na steaky a domluvil se na odpolední grilovačce... Ta stála za pozornost - počasí se povedlo, maso se vydařilo náramně, lidí byla spousta a pivo chutnalo:-)
Večer pak přišel "vrchol" dne, na který jsem se těšil už asi týden - první vystoupení našich na MS světa ve Švýcarsku... Sice to nebyl žádný zázrak, který teda ani nikdo nemohl od prvního zápasu čekat, ale potěšilo mne třeba už jen to, že naši nedostali gól a naopak pár dali o přesilovkách. Před zápasem jsem tipoval výsledek 4:1 a nebyl jsem daleko od pravdy... Trošku mě sice znervóznilo, že když odečtu 3 góly z přesilovek, dali naši jen 2 góly ze hry 5 na 5, ale na první zápas je to slušné... Teď se ještě zítra rozehrají na Norech a opravdu uvidíme, co se v týmu skrývá, až proti Finsku... Krom našich jsem ještě viděl kousek Ruska s Německem, což byla hra kočky s myší, a už delší dobu mě fascinuje, jak dobří bruslaři Rusové jsou, letos je odhaduju opět na "bednu". Kdo mě ale stejně jako loni zklamal, jsou naši bratia... Proti Maďarům můžou být rádi za šťastný vítězný gól několik vteřin před koncem a podobně dnes proti Bělorusům. Slováci si tak prohrou v prodloužení dost zkomplikovali situaci... A i když do čtvrtfinále postoupí, tak předvedená hra jim moc šancí nedává... Jen tak pro zajímavost - zatímco Maďaři potrápili Slováky 3:4, tak s Kanadou dnes rupli 0:9...jsem opravdu zvědavý na zápas Kanada - Slovensko...
Dneska se taky jela velká cena formule 1 v Bahrajnu a pro příští závod asi vyzvu nějakého šamana, ať začaruje počasí. Nebýt zastávek v pit-stopech, by totiž byl závod nebetyčná nuda. Dnes se snad vyhlásil zákaz předjíždění - tak nudný závod jsem zase dlouho neviděl, a bojím se, že do budoucna právě vídat budu. Tudíž si přejme, ať co nejvíc prší;-) Jinak potěšil Button s Vettelem, jak to tak vidím, nebudu asi časem vědět, komu fandit dřív. Každopádně Button je mi sympatičtější, takže asi zatím vyhrává i u mě. Jo a věřili by jste, že Ferarri taky letos závodí? Já si jich všiml až teď - první 3 body - slušný začátek sezóny. Jo, oni prý jeli i ty předchozí 3 závody. Aha... tak to je průser:-)
Co se týká dalšího vyplňování volného času, tento týden nějak rychle utekl, často jsem byl pryč, takže na nějaké paření na PC nebyl čas - když jsem na netu, proklikávám se "Tanothem" a "Gladiatusem", což jsou primitivní online RPGčka v prohlížeči, ale závislost na nich se buduje taky velmi snadno:-) Doporučuju. Hlavně pro nenáročnost - jednou za hodinu někde kliknete a máte vystaráno:-)
Oblíbené filmové okénko dáme dnes na konec - tentokrát je totiž chudší než obvykle. Viděl jsem po strašně dlouhé době od premiéry "Rychle a zběsile - Tokijská jízda" a přiznám se, že tak slabý film jsem od toho snad ani nečekal... Něco podobně zběsilého jako "Cruel Intensions 3" a podobně trapného jako Beverly Hills z pohledu čtyřicátníka... Na tom filmu se snad nepovedlo nic, krom castingu na pohledné japonské křoví - polonahé lolitky, co se pohybovali skoro ve všech záběrech, stály za to. Ale zbytek ne. Hlavní hrdina byl cool asi jako znělka na primě a drsní hoši měli tupější tváře než udejchaní mopslíci. Krasavice fenomenální pak vypadala jako po nepovedené plastice horního rtu ala Pilarová a o dřeváckém herectví celého ansáblu vůbec nemluvě. Navíc jeden z nejšílenějších detailů filmu pro mě bylo, že herci ve mě vyvolávali vzpomínky na jeden díl přátel snad 9. serie, kdy pětatřicetiletý Joeyi vstoupí do dveří se slovy "plejstešn je pruďák" s vysvětlením, že jde na casting pro roli 19-ti letého puberťáka... Herci v téhle přebarvené parodii na původní Rychle a zběsile pak všichni vypadali v rolích školáků stejně trapně... Asi mají v USA víc starostí a předčasně tam dospívají, všichni navštěvují fitka a musí se 3x denně holit... No prostě film je ptákovina na n-tou plná klišé, špatných herců, naleštěných aut, zrychlených záběrů a těsných kraťasů na japonských zadničkách... A ani ty auta už tam nejsou co bývaly. A tak nejlepším momentem je závěrečných 15 vteřin, kde vás navnadí na aktuální díl jedno malé cameo... Takže hurá do kin na Fast and Furious (4).
Nakonec si tu nechám jeden trailer na film, z kterého by se mohla vyloupnout sympatická romantická komedie, taková, jaké já mám rád:-). Základní děj UGLY TRUTH bude zřejmě prostý a bude částečně vykrádat "Po čem ženy touží". Gerard Butler vypadá na šovinistického playboye, který ví, jak se ženským dostat pod sukně a taky se podle toho chová. Narazí ale na Katherine Heigl, která k němu jako sebejistá ženská podle toho taky přistupuje - a dává mu to sežrat. Pak ale, když sama narazí na muže svých snů, žádá zkušeného svůdníka o radu, na co vlastně chlapi letí... Pak to myslím je všem jasné - on ji učí, ona se učí, zkouší na sobě co a jak má fungovat, a ona časem zjistí, že nechce toho původního, kvůli čemu se takhle vzdělává, ale ve skutečnosti se zabouchla do učitele:-) Scénář tedy opravdu primitivní, ale herecké obsazení vypadá slibně a fórky stejně tak... Trailer je tedy zde, premiéra sice v září, ale zkušení internetoví uživatelé to někde ukradnou už v červnu, je mi to úplně jasné:-)
Vzhledem k tomu, že mám od šéfa zákaz psát tu cokoliv o firmě, tak krom služebně-jízdních zážitků mlčím (a to jsem byl na pěkné destinaci - omrknul jsem jadernou elektrárnu Dukovany, letiště v Náměšti nad Oslavou atd). Každopádně je fakt, že mám poslední dobou nějak smůlu na blbce za volantem a tak jsem jak v pondělí, tak ve středu, potkal v nepřehledné zatáčce auta v protisměru. V osobáku už jsem na to zvyklý, když ale řídíte dodávku, se kterou ještě nejste bůhvíjak sžití, není traktor a jeep v protisměru moc příjemná záležitost. Naštěstí všechno dobře dopadlo a už můžu jen nadávat:-) Jen prostě asi v životě nepochopím, jak může někdo jiný, než čerstvý držitel zataveného papírku, který si koupil v autoškole, předjíždět v zatáčce, do které nevidí.O co jsem díky služební cestě přišel v pondělí, jsem si vynahradil ve čtvrtek a sobotu - ano, mám na mysli squash. Ve čtvrtek jsem si docela fajnově zahrál, ovšem se sobotní hrou to nemělo mnoho společného. V sobotu jsem si totiž jen potrénoval podání... Zatímco s Mirushou hrávám pěkně aby jsme si zahráli a hnusné míče vznikají spíše ze situace, než ze zákeřné povahy a chtíče zvítězit, s klanem Galářů dostávám nafrak takovým stylem, že vždy přemýšlím, jestli házet do kurtu ručník, nebo po nich raketou... Honza hraje ještě vcelku v rámci fair-play, ovšem Davidovo akční pojetí hry mě díky nezvyku na něj, přivádí téměř k zoufalství. Podání by záviděl i Ivaniševič a moc nevím, jak ho vůbec vybírat - když stojím na hraně čtverce, letí moc vysoko, když couvnu, nemám se kvůli sklu jak rozmáchnout, a i tam mi míček letí pořád ještě dost vysoko... No a brát ho z první, to je 50% pravděpodobnost špatně odehraného míčku a následné smrti při dalším agresivním útoku... To byla zoufalost číslo jedna. Ta druhá byla, že ačkoliv jsem všechny sety z počátku vedl (např. 6:2, 10:6 atd), tak jsem je bez výjimky všechny prohrál:-) a to jsem vytáhl z kapsy i naprosto exkluzivní rybičky, za které by se nestyděl ani Petr Čech - v jeden moment, kdy jsem dotahoval Honzovo vedení 14:10, jsem za stavu 14:13 skočil takovou, že jsem ležel ve vzduchu asi v metrové výšce (což mi s vytřeštěným pohledem oba bráchové potvrdili)... Co mne překvapilo, bylo, že ten dopad ani moc nebolel:-) Co mě nepřekvapilo, bylo, že jsem na ten míč stejně nedosáhl:-))) Ale to nasazení!
V pátek jsem oslavil svoje jmeniny, což je taková trapná záležitost, která se slaví snad od vynálezu kalendáře... Každopádně jsem to oslavil víc, než když jsem měl před měsícem narozeniny - asi hlavně proto, že tentokrát jsem byl zdravý. Potěšilo, že například bratr si na rozdíl od narozenin vzpomněl, ale celkově mě přijde zvláštní, že si víc lidí pamatuje, kdy mám narozky, než kolik se jich dívá do kalendáře:-) A dostal jsem batožinu, do které se mi konečně vleze kompletní výbava na squash - szuper.
Jinak po tom sobotním squashu jsem měl jednu velkou "haluz". Cestou domů jsem totiž myslel na bývalého vynikajícího kamaráda, který se bohužel postupem času dostal do kategorie "náhodný potkávač" - člověk s asi největším charizma, které u lidí mého věku u někoho registruju. Velmi oblíbený a proto taky velmi vytížený a který už se stejně jako většina mých dobrých kamarádů a přátel odstěhoval z PV někam pryč... No každopádně náhoda jako blázen - jedu, vzpomenu si na něj, protože jsem měl jeho dům v podstatě po cestě a najednou vidím povědomý Fiat Coupé a u něj 4 lidi... Přibrzdím, mrknu, promnu oči, štípnu se, hodím blinkr a zastavuju - opravdu je to on, mého srdce šampión;-)) Omrknul jsem jeho plechového oře, milenku, maso na steaky a domluvil se na odpolední grilovačce... Ta stála za pozornost - počasí se povedlo, maso se vydařilo náramně, lidí byla spousta a pivo chutnalo:-)
Večer pak přišel "vrchol" dne, na který jsem se těšil už asi týden - první vystoupení našich na MS světa ve Švýcarsku... Sice to nebyl žádný zázrak, který teda ani nikdo nemohl od prvního zápasu čekat, ale potěšilo mne třeba už jen to, že naši nedostali gól a naopak pár dali o přesilovkách. Před zápasem jsem tipoval výsledek 4:1 a nebyl jsem daleko od pravdy... Trošku mě sice znervóznilo, že když odečtu 3 góly z přesilovek, dali naši jen 2 góly ze hry 5 na 5, ale na první zápas je to slušné... Teď se ještě zítra rozehrají na Norech a opravdu uvidíme, co se v týmu skrývá, až proti Finsku... Krom našich jsem ještě viděl kousek Ruska s Německem, což byla hra kočky s myší, a už delší dobu mě fascinuje, jak dobří bruslaři Rusové jsou, letos je odhaduju opět na "bednu". Kdo mě ale stejně jako loni zklamal, jsou naši bratia... Proti Maďarům můžou být rádi za šťastný vítězný gól několik vteřin před koncem a podobně dnes proti Bělorusům. Slováci si tak prohrou v prodloužení dost zkomplikovali situaci... A i když do čtvrtfinále postoupí, tak předvedená hra jim moc šancí nedává... Jen tak pro zajímavost - zatímco Maďaři potrápili Slováky 3:4, tak s Kanadou dnes rupli 0:9...jsem opravdu zvědavý na zápas Kanada - Slovensko...
Dneska se taky jela velká cena formule 1 v Bahrajnu a pro příští závod asi vyzvu nějakého šamana, ať začaruje počasí. Nebýt zastávek v pit-stopech, by totiž byl závod nebetyčná nuda. Dnes se snad vyhlásil zákaz předjíždění - tak nudný závod jsem zase dlouho neviděl, a bojím se, že do budoucna právě vídat budu. Tudíž si přejme, ať co nejvíc prší;-) Jinak potěšil Button s Vettelem, jak to tak vidím, nebudu asi časem vědět, komu fandit dřív. Každopádně Button je mi sympatičtější, takže asi zatím vyhrává i u mě. Jo a věřili by jste, že Ferarri taky letos závodí? Já si jich všiml až teď - první 3 body - slušný začátek sezóny. Jo, oni prý jeli i ty předchozí 3 závody. Aha... tak to je průser:-)
Co se týká dalšího vyplňování volného času, tento týden nějak rychle utekl, často jsem byl pryč, takže na nějaké paření na PC nebyl čas - když jsem na netu, proklikávám se "Tanothem" a "Gladiatusem", což jsou primitivní online RPGčka v prohlížeči, ale závislost na nich se buduje taky velmi snadno:-) Doporučuju. Hlavně pro nenáročnost - jednou za hodinu někde kliknete a máte vystaráno:-)Oblíbené filmové okénko dáme dnes na konec - tentokrát je totiž chudší než obvykle. Viděl jsem po strašně dlouhé době od premiéry "Rychle a zběsile - Tokijská jízda" a přiznám se, že tak slabý film jsem od toho snad ani nečekal... Něco podobně zběsilého jako "Cruel Intensions 3" a podobně trapného jako Beverly Hills z pohledu čtyřicátníka... Na tom filmu se snad nepovedlo nic, krom castingu na pohledné japonské křoví - polonahé lolitky, co se pohybovali skoro ve všech záběrech, stály za to. Ale zbytek ne. Hlavní hrdina byl cool asi jako znělka na primě a drsní hoši měli tupější tváře než udejchaní mopslíci. Krasavice fenomenální pak vypadala jako po nepovedené plastice horního rtu ala Pilarová a o dřeváckém herectví celého ansáblu vůbec nemluvě. Navíc jeden z nejšílenějších detailů filmu pro mě bylo, že herci ve mě vyvolávali vzpomínky na jeden díl přátel snad 9. serie, kdy pětatřicetiletý Joeyi vstoupí do dveří se slovy "plejstešn je pruďák" s vysvětlením, že jde na casting pro roli 19-ti letého puberťáka... Herci v téhle přebarvené parodii na původní Rychle a zběsile pak všichni vypadali v rolích školáků stejně trapně... Asi mají v USA víc starostí a předčasně tam dospívají, všichni navštěvují fitka a musí se 3x denně holit... No prostě film je ptákovina na n-tou plná klišé, špatných herců, naleštěných aut, zrychlených záběrů a těsných kraťasů na japonských zadničkách... A ani ty auta už tam nejsou co bývaly. A tak nejlepším momentem je závěrečných 15 vteřin, kde vás navnadí na aktuální díl jedno malé cameo... Takže hurá do kin na Fast and Furious (4).
Nakonec si tu nechám jeden trailer na film, z kterého by se mohla vyloupnout sympatická romantická komedie, taková, jaké já mám rád:-). Základní děj UGLY TRUTH bude zřejmě prostý a bude částečně vykrádat "Po čem ženy touží". Gerard Butler vypadá na šovinistického playboye, který ví, jak se ženským dostat pod sukně a taky se podle toho chová. Narazí ale na Katherine Heigl, která k němu jako sebejistá ženská podle toho taky přistupuje - a dává mu to sežrat. Pak ale, když sama narazí na muže svých snů, žádá zkušeného svůdníka o radu, na co vlastně chlapi letí... Pak to myslím je všem jasné - on ji učí, ona se učí, zkouší na sobě co a jak má fungovat, a ona časem zjistí, že nechce toho původního, kvůli čemu se takhle vzdělává, ale ve skutečnosti se zabouchla do učitele:-) Scénář tedy opravdu primitivní, ale herecké obsazení vypadá slibně a fórky stejně tak... Trailer je tedy zde, premiéra sice v září, ale zkušení internetoví uživatelé to někde ukradnou už v červnu, je mi to úplně jasné:-)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat