Ustřelené Střelice & Senetářov

Tak a neutekl jsem tomu - po dlouhé době na mě opět padla řada se psaním článku a tak vítejte všichni u tradičně netradiční, amatérské, typicky rýpavé a při troše štěstí i čtivé reportáži ze zatím posledního hasičského víkendu ve Střelicích a Senetářově (teda spíš jen těch Střelic:-))
Přiznám se, že jsem se dostal poměrně do skluzu a neměl příležitost "esdéháčku" fandit vlastně už několik závodů. Do Nivy jsem dojel díky spavé nemoci a bloudění po uzavírkách pozdě, Míchov, Cholinu a Sychotín jsem minul tak nějak z časoprostorových důvodů... O to víc jsem se těšil, že kluky (a tentokrát i holky) uvidím závodit ve Střelicích. Teda aspoň do té chvíle, kdy mě Bart zchladil hláškou, že vypozoroval, že na rozdíl od loňské sezóny má dojem, že nosím smůlu a ne štěstí. Asi to budu muset kompenzovat sponzoringem nebo co...nějaká tužka z firemním logem z práce to možná spraví;-). Popravdě, cestu na závody jsem měl luxusní opravdu jako hlavní sponzor - myslím, že tak se nemá ani ředitel Škodovky při MS v hokeji - jen zavelet "do klubu, Alfréde". Já uprostřed, kolem dokola obklopen celou bandou shnilých sviní, až by hlavní pasák JiKi mohl závidět. Kluci jeli sami Avií a natvrdo tady na Ivana bonznu, že při pohledu na jeho ranně-simetrixovský rozcuch, co měl na hlavě, bych se s ním bál jet Avií, i kdyby mi na kuráž ukázal fotku s Jágrem, Krajčem, Náhlovským a Petrem Zvěřinou, jak jedou všichni 4 na jedné babetě. Naštěstí jsme ale dorazil do Střelic všichni souběžně, živí a zdraví někdy kolem 13h a mohlo se jít zkoumat terén. To doslova. V díře velikosti kopačáku, ukrytou těsně vedle Avie, jsme si kolektivně málem zlámali kotníky snad všichni...

To bylo asi i tím, že pohledy nás všech nesměřovaly na zem, ale o kousek výš. Ne, pod sukně a na zadky hasičů ne. Zatím. Ani na prsa. Zatím. Ubíraly se k nebi, kde se honily mraky a sázka na nepršení by byla stejně odvážná, jako tip, že Vícov vyhraje tenhle pohárový závod. První, co jsme udělali, bylo klasické stěhování nábytku, aby se bylo kde uvelebit. Vybralo se místo na úrovni odhazování proudařských hadic, jen nevím proč na opačné straně, než byla Avie. Postavil se svatostánek, rozložili lavičky, smontoval stativ a utíkalo se na nástup, zatímco já prozkoumával okolí. Samozřejmě holky prozkoumaly okolí daleko dříve přede mnou, jen nevím, proč Toi-Toiku hledaly tak daleko za tím stavením asi 200 metrů od závodiště;-) Krom kadibudky bylo k vidění všelico - přes naleštěný veterán sovětské provenience, pivní vozík Litovelské provenience až po krásný putovní pohár.

Areál jako takový byl fajn, prostorný a žádné umačkaní davem nehrozilo - bohužel. Ale to hlavně proto, že divácká návštěva byla díky počasí mizerná, krom hasičů tam snad nikdo nebyl. Ale s tím už jsme se na hanácké smířili... A tak nejoriginálnějším divákem byl letec, který nám několikrát zakroužil nad hlavami. Trošku zvláštní pak bylo občerstvení. Co si vzpomínám, hladem švidrající Kartina přišla pěkně nakrknutá, že si chtěla dát nabízené uzené, ale byla odbytá s tím, že nejdřív se musí sníst klobásy a až pak bude uzené... Přiznám se, že dál jsem občerstvení a stánky nezkoumal - na chlast jsem neměl chuť a kdo měl, mohl jít kolem bezedného Dětkovického motobaru a vybral by si určitě líp:-)

Co se týká tratě a hodnocení organizace závodu, dojmy jsou docela rozporuplné. K lehkým terčům lehce stoupající a časem zablácená trať, měla základnu na zámkové dlažbě, která už ve své podstatě musí klouzat a navíc zrovna neusnadňuje ideální výběr obuvi. Kluci si taky dost stěžovali na startovní fotobuňku, která zmenšovala prostor na startovní lajně na minimum. Samotný start byl několikrát pokažený špatně spuštěnou časomírou (která se dokonce jednou nespustila vůbec a kluci museli opakovat celý útok), která byla asi největším a rozhodně pamětihodným prvkem tohoto závodu. Prvotní šum pochybnosti mezi ostatními hasiči spustily už první až podezřele kvalitní časy. Předesílám, že nechci snižovat ničí výkony... Když se jednomu týmu, který je standardně nevýrazný, zadaří dobrý čas, jedná se o příjemné překvapení. Pokud se to ale povede dobře třetině týmů, nastává otázka - zkumulovala se na závodišti dobrá forma několika týmů nebo nekvalitní elektrotechnika? Podle názoru mnohých, včetně mé maličkosti, tady bylo něco špatně. První spekulace mluvily o pomalejší časomíře - někteří měřili na ruční stopky a časy byly až o vteřinu pomalejší. Dalších divností jsem si všímal už i sám v momentech, kdy jsem nefotil ani netočil - například se stalo, že na jednom terči se rožlo signalizační světlo, že je sestříknutý...podívám se na časomíru, ta už je zastavená...mrknu zpátky, druhý terč stále zhasnutý a teprve pak se přesným zamířením rozsvítí...a čas po prvním rozsvícení je brán jako definitivní, dál už časomíra prostě neběžela... A teď kde je chyba - v signalizaci nebo v časomíře? Ať už tam nebo jinde, je nutné do příště podobné problémy napravit, protože celá soutěž pak má dosti pofidérní kvalitu a vypovídající hodnotu o výkonech, protože vlastně nevíte/nevěříte, jestli naměřené časy byly regulerní...
No a co naši borci a borky? Kluci běželi jako 16-tí z cca 22 týmů a za nepřítomného Lukyna, který si válel šunky někde s ostatními agenty FBI (snad tam aspoň trénoval nasazování proudnice, výstřiky a sestřiky) si půjčili finskou posilu Luninena Luunniho ze země mnoha kopců, Vícova. K Vícovákům trochu odbočím - Vícov po mnoha smolných závodech zaútočil v čase 17:40, což je, troufám si říct, čas, který na tříbéčkové trati hned tak nezopakují. Pravý proud měl dokonce čas 17:00 (to je fakt konec, na jednom proudu Fin, na druhém Jamajčan, prý nějaký Bolt). Každopádně se přiznám, že ať už jde o důvěryhodný čas nebo ne, měl jsem z jejich pozdějšího vítězství obrovskou radost a přál jsem jim ho - stejně jako Lipováci. Za tu smolnou sérii si to zasloužili - doufejme, že dobrou formu a kvalitní čas při některém z dalších závodů potvrdí.

Lipová nastoupila, jak jsem již napsal, jako šestnáctá, s půjčeným Luunnim, který bohužel nezopakoval výborný čas z vlastního útoku. Nevím přesně co se stalo, ale prý nějaké JiKiho přišlápnutí Luunniho hadice (nechte těch dvojsmyslů), nějaké to blatíčko na trati a být to na pravém proudu, tipoval bych i vyjeté koleje... Každopádně podle fotek je pěkně vidět, že místo aby Luunniho hadice šla z rozdělovače přímo k němu, vracela se dva metry zpět a tyhle čtyři metry pak Luunni vykrátili... Jinak to byl povedený útok, zakončený parafrází na Černobylský vtípek, něco ve stylu: "Bart a Jiki, oba křičeli stříkni to, Luunni křičel nejde to" - základna rychlá bez zaváhání, strojník tak rychlý, že by potřeboval dělat ještě jeden spoj, béčko natažené pěkně, rozdělovač trošku na krev, ale nemíním dostat od JiKiho přes držku, už tak to mám slíbené od Barta za to, že jsem nepřinesl štěstí, takže jako bych nic neřekl, stejně tomu nerozumím, že:-) I přesto přeze všechno ale Mates dokázal dospurtovat až téměř k lajně a sestříknout v podstatě první vodou za 17:44 - pochvala. Mnohem těžší pozici měl krátký Luunni a časomíra se zastavila na výsledném čase 18:93, což znamenalo konečné 7. místo. Určitě to bylo zklamání, při snadných terčích a nevyzpytatelné časomíře kluci doufali v bednu, ale sedmé místo je i tak vcelku fajn. Hlavně těm, kteří by chtěli dodávat, že "kdyby..." bych rád vzkázal, že na to se opravdu nehraje a stejně tak by si "kdyby..." mohly říkat týmy z Plinkoutu, Choliny, Čelechovic a další...

Holky z Lipové měli zachránit čest SDH, s půjčenou přoudařkou za Čabrušku tak s ještě většími nadějemi věřily ve výborný čas. Dobrým základem byla výborná nálada, která snad i přebíjela nervozitu, která pokaždé dráždí slečnám žaludky. Lipovské prciny, shnilé svině a nebo jak je vlastně pojmenovat, těsně přes závodem povzbuzovala a buzerovala klasická sestava kolegů, včele s nervózním JiKim, který by se možná uplatnil i jako baseballový nadhazovač, Bartem, usměvavým Vénou a poklidným Šebkem. Apropo musím bonznout, že móda perzonalizované obuvy na zakázku dorazila již i mezi hasičky. Zatímco některé mají pouze vytuněné růžové tretry se zřaloky, Darča se předvedla s botaskama, kde má na zakázku iniciály své přezdívky, získané po operaci mandlí. Dlouho jsem váhal, co by ono záhadné "HH" mohlo znamenat... Až druhý den jsem zjistil, že to značí Hluboké Hrdlo. Teda bylo mi to řečeno, ne že bych to věděl nějak z praxe. Kdyžtak mail na situaci nejznalejšího Matesa je "stojanjakotyc@hardasrock.cum". Ovšem zpět k závodům - holkám již od startu vycházelo vše na jedničku s hvězdičkou - jakoby Dan zavelel "do toho, milááááčkové..." - při dámském kvapíku na základě zazněl pouze šum svistu a holky už už běželi vstříc první osmnáctce sezóny... zapůjčená Katka z Dětkovic neomylně sestřelila terč za skvělých 18:44, Markét už mířila také do černého, ale najednou se stalo něco, co nikdo nečekal... Zničeho nic, po prvním plivnutí vody z proudnic, se voda zastavila a mašina vypla... V první moment asi většina z nás nechápala co se stalo. To by jste nevěřili, jak banální chyba zabránila skvělému času. Prostřik, upadený koš nebo chyba po cestě k terčům nenaštve tak, jako vypnutý přívod benzinu do mašiny. Všichni jsme byli okamžitě "na mrtvicu" a soupeřky se mohly jen radovat, protože při optimistickém odhadu by holčiny měli druhé místo jisté, při mírném prostřiku by to horší jako čtvrtý flek nebyl. Opravdu neskutečná škoda...a další NP v sezoně. Vítězství si odvezly holky z Otaslavic, které si tímhle tempem, pokud jim někdo neusekne hadice nebo nohy, doběhnou pro vítězství v celé extralize už v polovině sezóny...

Ze závodů se tak odjíždělo s dosti nešťastnými a naštvanými pocity a není se čemu divit. V sobotu byla naděje na dvojitou bednu a výsledek byl daleko za očekáváním. Sedmé místo a NP není nic, čím by se dalo chlubit. Nejlépe brzo zapomenout a poučit se z chyb aby se neopakovaly.
Výsledky k nahlédnutí zde. Průběžné pořadí Hanácké Extraligy zde.


Večerní pohár v Senetářově pak už byl zcela o něčem jiném - holky raději přijely jen hasit žízeň a kluci - no škoda mluvit, byl to prostě na letošní poměry pomalý útok a byť Mates zopakoval slušný čas pod 19 vteřin, finská posila si opět vybrala zalévací chvilku (nic tragického Luunni, normu sis ten den holt splnil na dva měsíce dopředu ve Střelicích;-)). Video zde. Bylo z toho 9.místo.

Co ovšem stojí za pár slov, bylo prostředí a atmosféra, v jaké se závod pořádal. Dráha byla uprostřed továrního areálu, na betonu, což bylo krapet o hubu a loket, jak poznali někteří hasiči, na cestu svítilo jen několik bludiček a káď byla omotaná jak vánoční stromeček. Vše umocňovala skvělá divácká kulisa, která byla až překvapivě početná. Jakoby to nebyl pohár, ale zábava, kde se shodou okolností vyskytli hasiči. Pravda, většina diváků včetně mne se spíš zajímala o benzinku předělanou na bar (mimochodem snad jediná v republice, kde jste si mohli zapálit), než o samotné závody, ale i tak se kluci z Lipové vyjádřili, že si připadali na základně obklopené diváky, jako profíci na stadionu... K výborné atmosféře přispěl i letitý spíkr, který docela neúnavně dokázal fungovat až do korupění, ačkoliv jsme tipovali, že odpadne při pátém útoku, potažmo třech promile. Odhaduju ale, že zvládl obojí... Koho pak přestaly bavit závody úplně, mohl utéct do přílehlého "kulturního sálu", kde hrál výborný DJ "jsem-lepší-než-kopka" Rendy z Brna. Ne Rendy, za tu reklamu nic nechci;-). O dalších událostech a zvěrstvech, co se děly, raději pomlčím, každopádně mě mrzí, že jsem přišel například o jedince tančící na Michala Davida na Avii, obklopené posledními přeživšími do 5 ráno...to musel být pohled k nezaplacení... Pánové bude nějaké home video?

Tak to máme pro tentokrát vše, uvidíme se pravděpodobně v Čelechovicích a v Šošuvce, a to už tento víkend! Poručte mezitím větru dešti, ať vyjde počasí!

Většina (nejen) mých fotek ze Střelic a Senetářova na "www.sdhlipova.cz"