Gran Torino - 9/10

Pokud Benjamin Button bylo zklamání roku, tak Gran Torino je překvapením. V dobrém slova smyslu. Clinta Eastwooda jsem sice nikdy neměl příliš v lásce, stejně jako jeho Drsného Harryho a spol, každopádně Clint zraje jako víno a vzhledem k tomu jaké filmy produkuje poslední roky, bych mu přál, aby se dožil aspoň 120 let.
Než jsem viděl Gran Torino, slyšel jsem něco o zatrpklém, drsném důchodci, který vezme věci ve své čtvrti pravým hákem a vyřeší je způsobem ala Dirty Harry... Což znělo - vzhledem k věku Clinta - dost absurdně. Jenže až budete dění na plátně sledovat, chování jeho postavy za tak absurdní považovat nebudete... Walt Kowalski je veterán z války v Korei, kterému právě zemřela žena. Na první pohled je to typicky zatrpklý důchodce, takový ten "dědek" co pořád remcá, má kyselý výraz, nelíbí se mu chování jeho synů, už vůbec ne chování jeho vnoučat (a stejně tak všechny štve on) a štve ho místní neodbytný kněz, který "neví nic o životě a smrti, protože to je 27-letý převzdělaný panic, který drží ruce pověrčivým ženám a slibuje jim věčnost", což přesně vystihuje jak onoho kněze, tak Waltovu náturu s věcmi se nepárat a vše říct hezky na plnou hubu. A to jsem ještě nezmínil další zásadní rys jeho chování - od války v Korei nemá v lásce asiaty, nemůže jim přijít na jméno a v podstatě je to rasista, že by Džamile vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Což je celkem problém vzhledem k tomu, že Walt jedny Korejce má za sousedy, od čehož se odvíjí celý děj filmu.

Film staví na hereckém výkonu Clinta Eastwooda a jeho vztahu se sousedovic klukem jménem Thao a později i jeho sestrou Sue. Vztah je nejdříve nepřátelský, protože Walt má prostě zaškatulkované všechny "žluťáky" jako kruté a blbé hajzlíky, kteří mu v Korei ukázali peklo a Thao tomu nasadí korunu, když se mu pokusí dosti neobratně ukrást ono v titulu filmu zmíněné Gran Torino (auto). Ale díky tomu, že je Walt okolnostmi donucen sousedy poznávat, vzniká mezi nimi postupem času přátelský vztah, vedoucí až k hrdinskému zakončení příběhu. Ten je vcelku komorní záležitost, popisující dění v rámci jedné čtvrti, zřídka se odehrávající mimo domovskou ulici, ovšem i přes nijak rozmáchlé zpracování má obrovskou vnitřní sílu a z filmu vyzařuje určité kouzlo, ať už díky charizmatickému Waltovi/Clintovi, či silnému vztahu mezi ním a sousedovic pubertální dvojicí. Je krásné pozorovat, jak se Walt z principu čemukoliv společnému se sousedy zpočátku brání, až nakonec podlehne a přes jen naoko hraný odstup se propracuje k otevřenému přátelství, které mu přináší víc, než vztah s jeho vlastní rodinou.
Velmi sympatický je na filmu také fakt, že Walt tu díky své upřímnosti funguje jako jakýsi prvek nahlas říkající, co si myslí divák - například při scénách, kdy s Waltem dosti nuceně a plna přetvářky komunikuje jeho nesympatická rodina (a za zády si o něm vykládají jako o potrhlém staříkovi), což on samozřejmě stejně jako divák ví a tak si můžeme užívat tragikomické scény, kdy hlavní hrdina naprosto právem rodinu posílá do háje a je k ní chladný a vše navíc peprně komentuje. Vůbec hlášky jsou v tomhle filmu dosti rázného stylu, někdy až sprostě rasistické, přesto pro ně máme pochopení a často díky svému suchému podání v prvé řadě pobaví. Například scéna, kdy Walt "školí" mladého Thao Vanga v holičství, je výborně napsaná a opravdu vtipná.

Nevím jestli jsem vás dostatečně navnadil, ale pokud někdy budete mít náladu zhlédnout navenek klidnější film plný skrytého napětí, plný peprných dialogů ze života, silného přátelství, které překonalo všechny předsudky, zkuste si najít dvě hodinky na tento parádní film!

PS: konec byl sice naprosto logický a přesný, s ohledem na dosavadní ladění filmu, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby Clint pro DVD natočil ještě druhou variantu, která by byla absurdně akční a nesmyslná a mohl bych si při ní říct: "jo, dej jim, haj*lům co proto!":-)