Jumper - recenze

Tak a kdo se těšil, konečně se dočkal... Po opravdu dlouhé odmlce (obzvláště pro ty rozmlsané mým únorovým množstvím recenzí) se vracím s mým oblíbeným, subjektivním, slohovým útvarem, zvaným recenze - tentokrát jsem si vzal na paškál rozporuplnou, avšak námětem poměrně originální a zábavnou sci-fi "Jumper".

Průvodní "hype" (anglický výraz "reklamní švindl" pro přehnanou reklamní kampaň a marketingovou masáž nás ubohých nic netušících diváků, mnohdy by se dal česky komentovat jako "mnoho povyku pro nic") tohoto filmu dával, jako obvykle v této situaci, tušit jedné věci - film se buďto vcelku povedl nebo to bude tak nehorázná blbost, že se to snaží zachránit alespoň reklamou, která naláká do kin pár neopatrných blbců, kteří ho snad zaplatí.
Když vynechám nějaké detaily, opravdový příběh nám začíná na střední škole (ach to klišé) - David Rice (Anakin...aaaa...pardon, Hayden Christensen), loser přezdívaný Riceball, již od pěti let zamilovaný do spolužačky Millie (Rachel Bilson) se právě nadechuje k dalšímu nervóznímu oslovení své milované s dárkem v ruce. K vrcholu pubertální romantiky se připlete spolužák/hulvát, dárek vezme, hodí směrem k zamrzlé řece, kde se zastaví až uprostřed ledem pokryté řeky. David jako správný zamilovanec (od slov zamilovaný pitomec) se samozřejmě vydá na tenký led a jak to klišé dopadne je nasnadě... co už ale klišé není, je řešení svízelné situace - David se zpod ledu instinktivně teleportuje, náhodou do místní knihovny, a zatímco si téměř všichni myslí, že se utopil, on po počátečním leknutí začne chápat svou nově objevenou schopnost a učí se ji ovládat - stane se Skokanem - člověkem, který se dokáže teleportovat na kterékoliv místo, kde už někdy byl, případně jej má na dohled.

Nečekejte ale klišé, že z prostého losera se stane další Spiderman, Batman, Fatman, Teleman, Jetman nebo Mr.Proper, zachraňující topící se děti a sundávající babičkám kočičky ze stromů ala Tackleberry z Policejní Akademie nebo čistící podlahy jedním stěrem... David byl od malička v nouzi, matka rodinu opustila když mu bylo 5, otec výchovu nezvládal... takže to dopadlo spíše naopak - David se nám vydá na dráhu sobeckého požitku, vykrádá banky, cestuje po světě, ráno snídá ve Florencii, dopoledne si zasurfuje na Fidži, obědvá v Paříži, siestu tráví na hlavě Sfingy a večer balí kočky v Londýně... Problémy nastanou jednoho dne při návratu domů do luxusního bytu, kde ho čeká Paladin Roland (Samuel L. Jackson) s hárem bílým jako sníh, tyčkou plnou voltů, odhodláním naštvaného Ramba, a ortodoxně-inkvizičním názorem, že Skokani jsou zlo, které je třeba vymýtit jakýmkoliv způsobem, nejlépe pak prošpikovat je rituálním nožem skrze hrudní koš...
Později se hlavnímu "hrdinovi", o jehož hrdinství by se dalo polemizovat, protože se jedná vždy o naprosto zištný a sobecký chtíč, dostane opět do cesty jeho dávná láska Millie a hned vzápětí další jumper Griffin (Jamie Bell), sympaticky šílený samorost, bojující proti Paladinům stejně razantními metodami, jakými oni " loví" jumpery, a děj nabere na obrátkách.

Asi nejužitečnější by dnes bylo si film nějak přesněji zařadit - ústředním motivem je to akční sci-fi ... (např. člověk skákající v prostoru, ponechávající za sebou stopu, kterou mohou proskočit Paladinové za pomocí jakéhosi udělátka, mírně futuristické obušky podobající se principiálně dnešním taserům (zbraň omračující elektrošokem) a naprosto uhozená barva vlasů Rolanda, zatímco všechny ostatní reálie jsou dobové) ... ale zároveň v sobě pojí klišé a náměty z romantických pubertálních komedií pro -náctileté. Prostě je to takový popcorn pro puberťáky, kde najdete všechno... Láska z dětství, šikanující spolužáci, naznačený nefungující vztah s rodiči, vzdor společnosti, superschopnosti zaručující neomezenou volnost, přerod hlavní postavy, losera, v hrdinu, zlem prošpikovaného Rolanda a jeho moderní inkvizice... Prostě takový bílý proti černému (doslova). Tedy spíš šedý, zase tak morálně plochá postava Davida není.

Jestli jste dospělí, tak si asi právě říkáte, že to není pro vás... ALE! Není to tak hrozné a pokud - a to je pravděpodobně velkou podmínkou - jste právě naladěni na notu bezduché akce s romantickými prvky, tenhle film by si vás mohl získat i přesto, že pravděpodobně nejste onou prvoplánovitou cílovou skupinou. Za sebe mohu říct, že jsem čekal, že film bude šílená ptákovina. O co víc mě díky tomu nakonec film překvapil pozitivně, je ve hvězdách, každopádně to bylo zábavné pokoukáníčko - rychlé uvedení do děje a seznámení s postavami, kdy za vyprávění hlavní postavy zároveň sledujete první střípky děje, poté objevování schopností a první prezentace schopností. Byť celkem krátký úsek, rozhodně tyto části u podobných příběhů patří k těm, které mám rád. Později následuje mix akce, romantiky a mírného dovysvětlování "kdo co a proč", druhá polovina filmu už je čistě akční. Vše odměřeno vcelku ve správných dávkách a podáváno ve velmi dobré trikové kvalitě a za pečlivého střihu;-). První setkání Davida s Rolandem a později s Griffinem v Koloseu jsou opravdu povedené scény po trikové stránce, a co do kritérií pořádné akce by také prošly se ctí. Finální souboj Skokani versus Paladinové je pak příjemným uzavřením dnešního story, které hodnotím až pro mě samotného překvapivě kladně - 7/10.

PS: herecké jsem úmyslně nechal na konec, tak trochu mimo důležitost, film si užijete i bez rozboru, kdo je zralý na malinu či naháče - Hayden je pro mě pořád Anakyn ze Star Wars a stále ho považuju za poměrně prkenného herce. Jamie Bell (krapet nám hošánek povyrostl a zdrsněl od dob Billyho Elliota) je proti němu mnohem výraznější a zábavnější, byť chápu, že je to rolí a Hayden se poměrně hodí do polohy sebejistého puberťáka, který je svým pánem a nedovedu si představit, že tito dva by si své role prohodili...což asi mluví pro castingový výběr. Rachel Bilson se dostávají k dispozici jen dvě polohy, a to ležmo a běžmo, u kterých střídá usměvavý srnčí pohled s otázkami proč, nic jiného od ní nečekejte a Samuel L. Jacksona bych obsadil do role jumpera, alespoň by se vysvětlil jeho pivas. Místy působí démonicky a jako mírný pošuk, obzvláště když drží v ruce narezivělý vykosťovač, ale totálně pokazil image své postavy závěrečným úšklebkem ve stylu "ale ty náš rošťáku", místo "you SOB, I will find you and kill you... etc", který mu nezapomenu. Všichni ostatní, kteří se ve filmu mihnou, jsou zbyteční a nezajímaví.
Vizuální stránka filmu je, jak už jsem řekl, výborná, té bych neměl co vytknout, stříh dodává akčním scénám správný šmrnc a víte kde se co děje i přesto, že Skokani změní místo výskytu 3x za sekundu. Scénář byl v mých očích příjemně časově navazující a příběh plynulý... Já opravdu nemám, co bych tomu filmu vytknul... Prostě nadprůmerná zábava, na efekt, s mladými herci, bez nutnosti přemýšlení... Vyšší hodnocení není jen pro to, že na film se podíváte a víte že prostě spadá do této kategorie. Byť jsou triky fajn a nápad cool, jde o jednodušše vystavěný příběh a krom nápadu s jumpery na něm nic originálního není, není tu to, co hledají už půl roku na nově (tajemný x fucktor), ale i přesto jde o kvalitní zábavu pro široké masy. Možná proto si také při rozpočtu 85 mil.USD vydělal cca 250 mil.USD celosvětově.

Trable s internetem...

Ti co mě znají, ví, že doma už delší dobu postrádám internet...

A ne zcela dobrovolně - "bohužel" bydlím na okraji, více-méně, malého města, kde si připadám chvílemi víc než ve městě spíš na vesnici (což má samozřejmě i svoje výhody), hlavně díky skutečnostem, které vás chvílemi vrací o 10-20 let zpátky, sem tam i nějaké to století...

Počínaje tím, že k domu nám vede polňačka, kterou přezdíváme tankodrom a někteří by ji mohli nazvat hradním příkopem. Obzvlášť, co se tu začaly stavět další domy a stavaři nemají lepší stavební plán, než počkat až co nejvíc naprší, vyjet na pole, vše rozjezdit, pak se na to vykašlat a přijet zase až znovu naprší... A když nám tu prší opravdu hodně, připadáte si jako v Benátkách a můžete jít shánět gondolu...

Další extra vypečenou skutečností, na kterou si nemůžu zvyknout speciálně když mi přijde něco na dobírku, je naše úžasná pošta s dokonalou pracovní dobou od 8-16 hodin, což je zhruba tak stejná pracovní doba, jakou mám já, z čehož plyne, že bez zdrhnutí z práce dřív, nemám šanci si balíček někdy vyzvednout. Ano, jsou způsoby, jak si zařídit přeposlání balíčku, ale mnohem jednodušší by mi přišlo, kdybych mohl trvale mít zásilky na hlavní poště, kde je otevřeno do 18 hodin...

No a ten "největší" problém pro mě je internet - vzhledem k tomu, že mám v úmyslu případný domácí internet opravdu využívat, vyhýbal jsem se donedávna všemu, kde se vyskytovala zkratka FUP (Fair User Policy, v praxi pak datový limit 2-30GB stáhnutých dat měsíčně jest maximem, pak nastává zpomalení připojení - nejen stahováním ilegálních věcí se ale dají bez problémů stáhnout opravdu velké objemy a tak mě to odrazovalo). Vzhledem k tomu, že nechci wi-fi, ale ADSL, zejména kvůli pořizovacím nákladům a proto, že doma máme stále pevnou linku, kterou nechceme rušit, byl výběr dost mizerný... když už totiž některá firma nabízela rychlý internet bez FUP (jako například České Radiokomunikace), vše ztroskotalo na nedostupnosti pro oblast mého bydliště... A když už teď od prvního dubna O2 zrušilo FUP, všichni hlásí zpomalení sítě a těch nejvytíženějších webů, na které O2 aplikuje řízený datový tok...což v praxi znamená brutální omezení rychlosti stahování. Prý... Více na www.dsl.cz ve fóru.

Toto všechno a další méně zajímavé nebo důležité okolnosti mě vedly k tomu, že jsem si našel berličky, jak být na emailu a icq - mobil s poštovním klientem, aplikaci jimm (icq) atd... Jenže - všechno něco stojí - a tak hlavně s používáním jimmu jsem měl najednou o nějakou tu stovečku vyšší účty, takže jsem si u vodafonu přihodil k mému desetikorunovému "odepiš" ještě "připojení na dlouho" za 200kč měsíčně... Možná si někdo klepe na čelo, že na takové peníze by mě mohlo přijít i levné wi-fi...
Jen pro doplnění - vodafone připojení na dlouho je stupňované podle stáhnutých dat za měsíc, takže do 15MB měsíčně platíte 200kč s daní, do 45MB je to tuším kolem 450kč a nad 45MB vás natáhnou o 750kč. Při zřizování téhle služby jsem si ale všimnul krásné promo akce, kdy mi bylo slíbeno odpuštění měsíčního paušálu za službu "na dlouho" až do jejího maxima - tj. 750kč. Super, zaradoval jsem se, ale nakonec v tom byly velice slušné zmatky. Vodafone totiž připojení na dlouho aktivoval asi do hodiny. Dva dny nato jsem měl konec účtovacího období a jaké bylo moje překvapení (dvojité), když jsem otevřel obálku, účet byl na cca 60kč (vystačím si totiž s volnými minutami a místo sms posílám zprávy přes jimm) a všechny poplatky za data stažené za poslední měsíc byly odpuštěné, přestože ve vodafone samoobsluze jsem měl u "bonusu odpuštění" poznámku, že je zatím neaktivní. Samozřejmě jsem se v ten okamžik neradoval, že mám účet o 500 kč nižší, ale byl jsem naštvaný, protože to vypadalo, že jejich slavná promo akce fungovala pouze 2 dny. Kamarád mi sice tvrdil opak, a tak jsem před pár dny, již v dalším/následujícím zúčtovacím období, zkusil risk a opět se připojil (a stáhl asi 400MB => za normálních okolností bych platil těch 750kč). Nastal další rozpor - kamarád popisoval zkušenost, že promo akce se protáhne do dalšího měsíce (zkrácená o 2 dny z minulého období, např.), jenže po zaslání infosms o přehledu nákladů za toto zúčtovací období, mi bylo sděleno, že mám platit 790kč (zatímco den před připojením a stahováním jsem měl platit cca 220kč) - takže jsem znovu hledal na stránkách vodafonu (a zase nenašel) a znovu hledal na stránkách techfora, které jsou přímo svázané s vodafonem (a zase nic nenašel) až jsem se naštval a zavolal operátorovi, což byl taky porod. Nevěřili by jste jak kamuflovaná je možnost zavolat přímo operátorovi - vždy se totiž dovoláte jen do hlasové samoobsluhy a nabídku možností můžete poslouchat 3x dokola, ale že máte stisknout nulu (a ta funguje ještě jenom někde), to aby jste si našli někde náhodně na netu...
NAŠTĚSTÍ - tahle zmatenost a neúplnost informací je to jediné, co můžu vodafonu vytknout - operátor mě velice potěšil vysvětlením, že i toto zúčtovací období budu mít poplatek za "připojení na dlouho" odpuštěno... hurá...

Pak už mě může štvát jen to, že poté, co jsem si přes STEAM (online distribuce her) koupil za 11.95 dollarů Audiosurf jen proto, abych mohl uploadovat skóre na net a poté jej porovnávat s ostatními hráči, tabulky se skóre nefungují, protože autoři je posledním updatem hry nějak pomrvili a už pár dní neví co s tím a funguje to jen na dobré slovo a velice náhodně - nějakým zázrakem jsem to zprovoznil v noci, ale dnes už to zase nefungovalo, jako by hra nekomunikovala ze steamem a naopak. Takže jsem vyhodil 12 dollarů... no aspoň jsem zjistil, že mi funguje kreditka na internetové platby;-)
PS: update 20.4.2008 - od včerejška se Audiosurf nějak záhadně chytl... Jsou dvě možnosti - a) autoři zamakali b) měl jsem špatně nastavený firewall, který blokoval steam... Každopádně musím se pochlubit, v písničce od Faithless - We Come One (3:47) jsem nejlepší: 132'741 bodů:-)

Soyonara, jdu brouzdat a hledat, který spořící účet je nejvýhodnější;-) Zatím to vypadá na Bawag konto nebo mBanku, ale vzhledem k tomu, že Bawag má v PV pobočku, asi vyhraje ;-)

Jim's strikes back!

Tak kdyby vás zajímalo, co se děje, že nějak nepíšu, web mi tu chátrá, je neaktualizovaný jak americké zákony a jestli po Thajsku nepřišlo náhodou tvůrčí vyčerpání...tak ano - přišlo:-) Po dost náročných 2 měsících, kdy únor byl ve znamení filmových recenzí (ke kterým mám v plánu se vrátit, nebojte) a března ve znamení šikmých očí, krásných pláží a dvaceticentimetrových pavouků, jsem potřeboval oddych. Na jednu stranu ho potřebovala hlava, která neměla pomyšlení na další hodiny strávené datlováním na klávesnici, na druhou si o něj samo řeklo i tělo, které přijelo z Thajska silně pošramocené - o angíně jsem už psal a po vyléčení následovala pro změnu chřipka, která je právě vyléčená. Další aspekt, který ovlivnil to, že jsem nic nenapsal, byl celková vytíženost a můj malý výskyt doma, natožpak u internetu, protože po návratu z dovolené jako by si všichni vzpomněli, že existuju a nebýt oné chřipky, z hospody jsem asi 10 dní nevylezl:-) To máte tak - jste někde 17 dní, získáváte zážitky, jste plní dojmů, pak se těšíte až přijede domů, kde vám ale "zacpe hubu" angína a dojmy v sobě dusíte další týden, skoro na samotce, což pro mě osobně bylo peklo. Několik posledních dní v Thajsku už jsem se opravdu nemohl dočkat jak ze sebe vysypu zážitky, těšil jsem se na známé, kamarády a přátele a místo toho jsem mohl mluvit tak maximálně ze spaní.

Podle toho to pak vypadalo, když jsem poprvé vylezl ven - první posezení mezi spolužáky s gymplu se z mé strany zvrhlo v monolog, kdy jsem měl neskutečnou potřebu ze sebe všechno dostat a skoro mi bylo i jedno, co se tu vlastně dělo, když jsem tu nebyl... nejdřív mě nechte to ze sebe dostat, až pak dokážu vstřebat a soustředit se na ostatní:-)
Další posezení na sebe nenechaly dlouho čekat - s kamarády z gymplu - grupa druhá, kolegyně z práce, jedna, druhá, bývalá kolegyně z práce a její banda z Lipové, kluci z práce, s kterými chodíváme zdrbat firemní interní politiku a systém který osciluje co do kvality někde mezi Kocourkovem a parlamentem ČR... Ke kvalitnímu základu známých a kamarádů se přidali i noví lidé, obzvláště jedna sympatická blondýnka, jejíž narozeninová oslava mi přinesla neopakovatelný zážitek cítit se jako celebrita, a zjištění, že i když vám někdo do očí řekne, že jste "kun*a" tak to může myslet jako kompliment... Když jsem navíc dva dny poté visel v šesti metrech na umělé horolezecké stěně, říkal jsem si, že noví známí se vždy hodí a jsem za ně rád:-)

Na závěr jednu perličku - aneb jak to vypadá, když je soused, vášnivý zahrádkář s přebytkem stromečků, pěkná svině (a vy máte jen jeden vjezd na pozemek) - o důvod víc, jezdit na chatu častěji než jednou za "uherský rok".