úterý 23. prosince 2008

Šťastné a veselé!

Tak a už se k nám zase nezadržitelně řítí Ježíšek / Santa / Děda Mráz a spol. s rancem dárků pro ty hodnější z nás...
Zítra touto dobou už budete všichni vědět, kolik ponožek jste dostali, co jste si zase přáli marně a čím jste očividně nenadchli své příbuzné... A možná taky budete ještě pořád v euforii ze skvělých dárků, budete nad nimi ještě rozjímat, hrát si, studovat, číst nebo jen tak prozkoumávat... U mě doma ty nejlepší kusy vždy putovali na "výstavku", abych na ně viděl, než usnu a když se ráno probudím:-)
Každopádně letos jsem si nic nepřál a nic nečekám, vím jen o čistě praktických dárcích a v podstatě je mi to i celkem jedno... Poslední roky mi udělá největší radost, když se mi v tom nervózním konci roku podaří koupit dárky, které mé blízké potěší - snad se to povede i letos. Nebo ať to aspoň dobře zahrají:-)
Nevím jak to přijde vám, ale poslední roky si všímám dvou paradoxů - zatímco dřív, když jsem ještě studoval, tak jsem měl spousty nápadů, problém byly peníze. Co pracuju, nejsou problém peníze, jenže ty nápady nějak dochází. Vede to je ke kupování čím dál dražších dárků, větší míře zoufalství a stresu, což nějak nejde dohromady se svátky "klidu a míru" - což je ten druhý paradox. Tomu, aby si člověk na pár dní nuceně oddychnul, předcházejí maximální přípravy u mnohých srovnatelné se startem raketoplánu (alespoň podle zásob jídla to tak vypadá) a ať si tvrdí kdo chce co chce, 90% dospělých lidí tyhle povinné svátky už fakt štvou... Cožpak by si lidi nemohli udělat radost a zastavit se i někdy jindy, než ke konci roku?
Ať už ale patříte mezi těch uhnaných 90%, nebo do flegmatických 10%, tak si Vánoce užijte co nejlépe to jde a přeju vám všem pohodu, relax, krásné dárky, hodně úsměvů a příjemné atmosféry nejen pod stromečkem a protože se mi nebude chtít psát spešl příspěvek i k Novému roku, tak i do následujícího roku 2009 (to zase bude, než přestanu psát všude 2008) vám přeju to nej a jak se říká - ať je lepší než ten předcházející a ať ho přežijete ve zdraví a s úsměvem, třeba i díky mým stránkám, které snad ti pravidelní čtenáři v roce 2009 neopustí a noví přibudou...

středa 10. prosince 2008

Stmívání (Twilight) 5/10

Právě jsem se vrátil z kina, kde mi nekonečných 122 minut blikala před očima nechtěná komedie Stmívání a napadá mě hned několik frází, jak bych tuhle recenzi začal... Třeba: "Ať žije emo a bílý makeup aneb albíni jsou zpátky v módě!" Případně: "Nevěřte marketingovým kecům o filmové události roku." Nebo: "o co, že jste ještě neviděli ve filmu tak dlouho otevřená ústa, aniž by něco řekla, jako za celý tenhle film". A možná by se hodilo i: "Uvažuju o přehodnocení kategorizace Babylonu AD jako cípoviny měsíce" - ale ještě si to rozmyslím, možná i proto, že jsem se vlastně docela dobře bavil... Jen nevím, jestli tam, kde to tvůrci zamýšleli...
Předně - film je podle knižní série, která má cca 4 díly. Knížku jsem nečetl (a asi už ani nebudu) a názory na ni se liší. V zásadě jde ale vypozorovat, že u slečen (úmyslně nepoužívám slovo žena) se setkávám z daleko pozitivnějšími komentáři, než u cyničtějšího opačného pohlaví. Příběh se odehrává v přítomnosti a 17-tiletá hlavní hrdinka Bella nám vypráví o stěhování se zpátky k otci, protože rozvedená matka a její nový nabíječ mají kočovné úmysly. Ocitáme se tak v malém městečku Forks, naprostém zapadákově o cca třech tisících vidláků na 2 míle čtverečné a můžeme sledovat, jak k sobě Bella s vlastním otcem hledají po 13 letech cestu skrze rozpačité rozhovory a jak jako nová žačka zapadá do místního kolektivu na střední škole... Už tenhle motiv evokuje filmy a seriály tuctového charakteru, jako jsou všechny ty Beverly Hills nebo Velmi nebezpečné známosti (hlavně 2. a 3. díl čím dál trapnější série). Kupodivu i přesto, že Bella působí dost uzavřeně, nepřístupně a beze smyslu pro humor, všichni jsou na ni až záhadně milí, což člověka po zkušenostech ze střední školy a ostatních filmových veleděl překvapí - nikdo ji nekrade svačiny, nerozhazuje knížky, nesměje se jí, že je neskutečně levá při volejbale. Téměř ideální svět. Ano, samozřejmě NĚCO musí být špatně a co to bude, se dozvídáme po zpomaleném nástupu rodinky Cullenových na scénu, což je místní emo smetánka adoptovaných albínů s rtěnkami, upnutými vestičkami a make-upem - a to samozřejmě mluvím o pánské části rodiny... Slečny jsou sice to samé, až na ty vesty, ale u těch mi podobné šaškárny se vzhledem až tak komické a idiotské nepřijdou - no nic, nechme to být, jak se odhalí později, má to svoje opodstatnění. Podle hesla "to nejlepší nakonec", přichází v oné scéně místní playboy Edward Cullen, nedostupný polobůh místní junior high school, který je cool až to praští... Se mnou to teda málem praštilo. Smíchy. No urychlíme to - zkrátka - přes počáteční zdánlivou nevraživost a náladovost se Edward přizná, že ho Bella nebetyčně přitahuje, on ji taky, vezmou se a žijí spolu na věky, happily ever after...vy můžete zůstat doma a ušetřit love. A nebo mi nevěřit a číst dál - samozřejmě věci se zkomplikují, časem se odhalí Edwardovo podivné chování, tajemství makeupu filmových hvězd a v jaké reklamě na věčně mladou pleť bez vrásek ho můžeme čekat - je totiž upír... Do toho se připletou záhadné vraždy v okolí, podezření diváka vzrůstá, komediálnosti a trapnosti přibývá a nakonec následují nějaká ta odhalení, navštíví nás Roman Tyčka a dokonce se dočkáme i akce... Pro nadržence - nemyslím sex, po této stránce je film frigidní jako Hillary Clintonová, ale boj, kousání, řezání, trhání a házení...

Předpokládám, že i po tom, co jste se prokousali až sem, vlastně pořád nevíte, co to vlastně je za film a jestli na něj jít... Žánrově by mohl spadat do podobné kategorie jako je o něco dříve mnou recenzovaná Disturbia - potkají se on a ona (případně on a on/ona a ona), jsou tu nějaké vtípky, romantika, fandění, aby to klaplo atd... pak nastane problém, např. někdo někoho chce zabít. Vyřeší se to za mírně hororové atmosféry a má to šťastný konec, aby si puberťáci mnuli ruce, jak hlavní hrdina vyřešil vše levou zadní, stejně jako by to v mokrých snech vyřešila chlapecká část publika a slečny slintají nad tím, jak by si užívaly v kůže hlavní hrdinky. Problém v tomto srovnání je ovšem ten, že zatímco u Disturbie vše fungovalo bezvadně a vtipné scény byly vtipné, romantické jak se patří romantické a při těch rádoby hororových jste se alespoň nesmáli a většinou měli aspoň trochu zatajený dech, u Stmívání jsem si připadal jako po špeku toho nejkvalitnějšího vzorku (ačkoliv jsem nikdy "nehulil"), protože jsem se v podstatě prosmál celým filmem až k titulkům, romantika neromantika, horor nehoror...
Předně - hercům měl někdo vysvětlit, jak to vypadá, když je někdo na rozpacích nebo z opačného pohlaví "paf" (nebo jak se vůbec má hrát). Režisérka Catherine Hardwicke a herečka, hrající Bellu (Kristen Stewart), si zřejmě představují, že takový člověk zírá s ustavičně otevřenou pusou. To samé Edward (Robert Pattinson, hrál v HP: Ohnivý pohár, ale tam aspoň brzo umřel)., takže v srdceryvných scénách, kdy by po sobě měli zamilovaně koukat, spíše díky vyvráceným čelistním pantům a psychovýrazům vypadají jako dva zběhlíci z Bohnic... Edward by pak ještě navíc díky makeupu z přehledem vyhrál emo metrosexuála roku. Místo aby jste si při pohledu na něj sedli na zadek a vydechl "aaach". I když to bych ještě tvůrcům odpustil, stylizace vzhledu byla nutná a mám za to, že v jedné scéně byla ona přitažlivost vysvětlena spíše "feromonovou" cestou:-) Každopádně oba herci (v podstatě i většina kolegů) působí na plátně strašně prkeně, nepřirozeně a v těch nepravých chvílích směšně. Při vrcholně rádobyromantických okamžicích jsem pravidelně prskal smíchy a nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak u toho můžou -náctky vlhnout - nebo by teda asi měly... Asi už jsem starý. U jiných filmů mám taky občas pocit trapnosti a studu za blbosti odehrávající se na plátně - aspoň, že tady jsou tyto scény natočené TAK špatně, že jsou svojí hrůzností vlastně velmi vtipné.
Naštěstí v druhé polovině, možná spíše závěrečné třetině se konečně začne něco dít a rozvláčné, uzívané tempo konečně přinese akci, zvraty a kupodivu i daleko přirozenější herecké výkony. Scéna, kdy se Bella z jistých důvodů nechtěně loučí s otcem hranou hádkou, se mi dokonce líbila. Každopádně dvouhodinová stopáž filmu byla až moc dlouhá, a přinášela sebou zlo v podobě příliš dlouhých, rozvláčných a nebo zbytečných scén. Další výtka by směrovala k technickému zpracování - opět naprosto zbytečné zrychlení u akčnějších scén, i prostá otočka autem ze zpátečky o 180° byla zrychlená, nemluvě o "rychlé" jízdě městem cca 60 kilometrovou rychlostí - podle amerických filmových měřítek by tak mohl dělat kaskadéra při filmových honičkách leckterý čepičář z řad českých svátečních řidičů... A to se těším co budete říkat na úžasný Edwardův "běh" do kopce s Bellou na zádech:-)
Co bych naopak pochválil, byla instrumentální hudba, která při opravdu povedené poslední 1/4 filmu s akčnějšími scénami byla správně úderná a dodávala scénám potřebný drive a která je tím možná dost dobře zachránila.
Po dlouhé době opět nevím, jak vlastně film hodnotit. Příběh nebyl špatný, některé scény byly příjemně natočené, většina -hlavně těch romantických- ale byla spíše trapná a směšná, akce se vcelku povedla, a ačkoliv chvílemi jsem si u filmu připadal jako u parodie na sebe sama, vcelku jsem se bavil. Hlavní hrdinové po chvíli zvykaní vyhověli požadavkům na sympatičnost, na druhou stranu byly dost dlouho prkenní... Opravdu dost rozporuplný film, který zaujal a pobavil tím, čím neměl...
Jak říká Franta Fuka - bylo to aspoň tak špatné, že to bylo vtipné. Pak jsou ještě ty horší varianty, že je to špatné tak moc, že se tomu už ani nedá smát... 5/10 (příznivci žánru, emo stylu či pánského makeupu, ve věku do 17 let, ať si přičtou bod za každou jizvu na těle;-))
PS: je mi záhadou, jak film může mít na ČSFD hodnocení 75%. Apoň že na IMDB mají rozum a zatím tam svítí 5.9/10.

pondělí 8. prosince 2008

Babylon A.D. 3/10 (cípovina měsíce)

Mám rád Vina Diesela. Samozřejmě myšleno tím filmově-fandovským způsobem. Tehdy před lety, když jsem ho náhodou viděl na ČT2 v Černočerné tmě, jsem si říkal, že tenhle mlaďoch (pravda, bylo mu tehdy už 33) je docela "cool" a ten film byla paráda, byť tenhle příšerkovsko-hororový žánr nemusím. Každopádně Riddick byl frajer, měl look jaký má správný drsňák mít - tj. kopa svalů, holá lebka, cool brýle a ještě víc cool očička... černý outfit (kapsáče+tílko, aby vynikly svaly) byl ještě příhodnější a to všechno podtrhoval pro změnu cool hlas vydávající jednu drsnou hlášku za druhou...
Bohužel časy se mění a tak poslední fajnový film, který jsem s Vinem Dieselem viděl, byl (pro změnu) Riddick: Kronika temna. I když on je fakt, že toho panáček moc nenatočil... Postupně jeho sláva zachází a Vin neví kudy kam - aspoň se to o něm píše a po tom co sleduju jaké filmy se mu zařezávají do pažby filmového portfolia, musím souhlasit... Ochránce (s krásným slovenským všeříkajícím názvem "Dudlikátor") stál prý za prd, Rychle a zběsile 3 šlo mimo mě (prý taky kravina) a když se vrátím před tyhle filmy, Flákači a Osamělý mstitel byly taky nic moc filmy, možná i díky tomu, že místo snahy o akci se Vin snažil o herecké výkony...

"...vidím světlé zítřky!"

No a pak Vin Diesel přišel do kin s Babylonem A.D.. A nutno říct, že takovou kravinu jsem dlouho neviděl, srovnatelný je snad jen Doomsday, ten měl podobně debilní scénář a recenze filmu v Cinemě byla zábavnější než poslední číslo srandokapsu...
Většinou se držím pravidla, o ději říkat jen minimum, ale tentokrát vás musím varovat... Vezmeme to postupně - hlavní hrdina se jmenuje Toorop. Blbější jméno jsem neviděl. Úvodní scéna filmu (nepočítám-li rádoby filosofování při titulcích) ještě vypadá nadějně - hraje drsná hudba, Toorop drsně kráčí ve zpomaleném záběru rádoby postapokalyptickým Ostravsko-Ruským sídlištěm, aby vymlátil prachy z prodejce zbraní - zřejmě i v budoucnu se prodávají čínské šunty. Cestou domů potkává samé Rusy, o to víc pak překvapí osamocený česky mluvící mladík... Asi to má symbolizovat onen Babylon v názvu, když tu tedy máme na jedné hromadě Američana mluvícího rádoby rusky, Rusy mluvící pravděpodobně rusky a navrch jednoho Čecha. A to nemluvím o místním ruském mafiánu Gorskym (Gerard Depardieu), s nosem celoživotně chlastajícího Cyrana...takže uslyšíme Francouze mluvit anglicky s ruským přízvukem...No nic, to odbočuji...

Právě GorskyTooropovi nabídku, která se neodmítá - dostane za úkol do "emeriky, země neomezených možností a kvalitní lékařské péče", převést Auroru - nikoliv ten památný křižník, ale jakousi záhadnou chovanku řádu Neolitů. Výměnou za tuto službičku si bude moci nechat "genetický pas", který mu umožní se vrátit do "emeriky". Následuje hodinové, mírně akční a hodně fádní cestopisné nic, kdy Toorop doprovází Auroru přes Beringovu úžinu směrem na východ, cestou se stávají celkem záhadné věci, které čekáte, že vám ve finále někdo vysvětlí - například to, že Aurora vycítí bombu na jednom tržišti. Sem tam, když se zrovna nekecá nebo se někdo s někým nemlátí, proběhne scéna s tajuplným doktorem (otec Aurory) nebo velekněžkou Neolitů. To si ještě pořád říkáte, že by to mohlo dopadnou dobře. Myslím tím s filmem samotným. S příběhem to není tak jisté, vzhledem k úvodní zmínce u titulků, že Toorop zemře... Během cesty se Toorop sbližuje (trošku záhadně a fofrem) s Aurorou, hašteří s její "chůvou" a přibližuje se k cíli. Do toho se pletou lidé usilující o Auroru, ačkoliv tedy nevíme jistě ke které "frakci" patří (doktor/neolité/Gorskyho lidé) a je nám naznačeno, že by mohla být nositelkou jakéhosi viru... Ovšem závěrečná dvacetiminutovka je jedno velké WTF.
Všichni tři se dostanou do Ameriky, vypadající málem jako z Pátého elementu. V cílovém bytě je navštíví záhadný doktor, Aurora řekne, že neposkvrněně počala a před domem se zjeví dvě, proti sobě stojící armády bodyguardů, kteří se z počátku chovají spíše jako na tuning srazu... Jedni od velekněžky, druzí od Gorskyho... na finále se všichni postřílí, Aurora zastaví silou vůle raketu, čímž zabije Tooropa... Spolu s hlavním hrdinou se probereme ze šoku u doktora, otce Aurory - tedy spíše stvořitele, než otce...dozvíme se nějaké bláboly beze smyslu, jako by dialogy psal politický poradce, uvidíme jedno vyvolání předsmrtných vzpomínek a najdeme Auroru v Kanadě. Střih. Aurora umírá v nemocnici. Střih. Toorop odchází do domu s malým černouškem a blonďatou holčičkou. Stmívačka. Titulky... WTF.

Pokus o Potomky lidí? Pokus o Blade Runnera? Pokus o film? Těžko říct... každopádně film smrdí nůžkami na sto honů a toho, kdo už tak dost špatný film tímhle způsobem ještě víc zprasil, bych chtěl dostat do rukou. Hlavní problém je v tom, že z filmu je cítit snahu o velkofilm - někdo tu chtěl vytvořit celý svět a kulturu, narvat tam hodně akce, poselství a nějaký neopunk, nebo já nevím co... Prostě smrdí to vším možným, ale výsledek je hodný mixu z hrnce pejska a kočičky. Od všeho něco, ale výsledek není stravitelný... Například by mě hodně zajímalo, jak to, že Aurora měla své superschopnosti. Proč zemřela? Jak to, ksakru, že počala? A jak to, že má černocha s blondýnou - to ti černoši opravdu musí hrát v každém filmu? Kdy se Toorop s Aurorou stihli tak sblížit? Proč byl Toorop vykázaný z Ameriky? O co šlo Gorskému? Proč má Toorop tak hnusné kérky? A proč tu ptákovinu vůbec někdo natočil...?
Navíc mě překvapuje, že relativně kvalitní herci, vyskytující se zpravidla ve filmech úplně jiného žánru, se nechali ukecat do takové kraviny - jak Depardieu, tak Michelle Yeoh tu působí jako zjevení - Depardieuho možná ani nepoznáte a výkon Michelle Yeoh působí vedle těžkotonážního Diesela jako castingový omyl nebo minimálně role z jiného filmu.
Škoda dalších slov a hodiny a půl času u filmu strávených...Filmu se vyhněte obloukem - 3/10.

neděle 7. prosince 2008

Oko dravce (Eagle Eye) 7/10

Druhým pánem na holení, který se ocitl v mých spárech, je paradoxně opět Shia LeBeouf:-) (a stejně tak zase D.J. Caruso na režisérské stoličce) Jeho o rok novější film Oko dravce, který bych zaškatulkoval do kategorie "technothriller", je ještě o chlup lepší záležitostí (hlavně díky rozpočtu a z děje vyplývající akci) než právě Disturbia. Ostatně podobnost jeho rolí je opravdu neopominutelná - jen si to vemte - puberťák, naprosto průměrný, nenápadný, se vždy namočí do nějakého, s prominutím, průseru - v Disturbii to byl sériový vrah v rouše sousedském, v Transformers to byly přerostlé hračky od Hasbra a v Oku dravce se namočí do průšvihu opět hraničícím s ohrožením galaxie - alespoň z amerického pohledu by ty důsledky takové být mohly. Víte jak - vždycky když jde o USA, jde o celý svět;-)
Jerry Shaw (neplést s Jerry Springer Show nebo Carrie Bradshaw - opět Shia LeBeouf) je naprosto obyčejný klučina bez ambicí, protloukající se jak to jde. Na kontě nemá ani cent, obsluhuje v copycentru a baví ho malování. Jenže po náhlé smrti jeho bratra, jednovaječného dvojčete se strmou vojenskou kariérou, se mu svět obrátí o 180° - na kontě se mu záhadně objeví 750 tisíc dolarů a v pronajatém kamrlíku ho po návratu z pohřbu překvapí kopa hnojiva, že by ani Přemek Podlaha nevěděl co s tím, vojenská výbava za statisíce, dokumentace snad všeho co má US army ve výbavě a sbírka zfalšovaných pasů. Sotva se stihne rozkoukat co se děje, volá mu neznámá žena, že má 30 vteřin na útěk - úplně jako jsme to mohli vidět v Matrixu, když si šli agenti pro Nea...
Souběžně s trablemi Jerry Shawa se odehrává ještě jeden příběh - Rachel Holloman (Michelle Monoghan, MI-3, Gone Baby, Gone) vyprovází svého synka, trumpetisty, na vlak do Washingtonu na hudební představení pro samotného prezidenta USA a po čase obdrží podobný telefonát, v němž k ní promlouvá stejný strojový ženský hlas, oznamující, že pokud chce ještě vidět svého syna živého, musí spolupracovat...

Nastínit děj, aniž by člověk vyzradil co nemá, je tentokrát celkem těžké. Zkrátka vám musí stačit, když vám řeknu, že film má prvky Smrtonosné pasti 4, Nepřítele státu, Já, Robot a zčásti i Terminátora 3... a určitě ještě dalších filmů, na které si momentálně nemůžu vzpomenout. Každopádně uvidíte věci neuvěřitelné, často zavánějící spíše sci-fi, než technologickými vychytávkami. Uvidíte strhující honičky a akční scény, originálně vymyšlené, nad kterými (stejně jako nad celým filmem) nesmíte moc přemýšlet, protože pak by vám asi praskla hlava. Je to prostě nereálná simulace situace, která by mohla vzniknout, jakmile by existovalo cokoliv, co má možnost slyšet, vidět a ovládat cokoliv a umět naplánovat a zmanipulovat činnost obrovského soukolí několika tisíc lidských loutek pro jakýkoliv cíl... a v tomto případě je ústřední pointa a konstrukce k ní vedoucí TAK šíleně komplikovaná...ach ouvej. Takzvaně proč to dělat jednoduše, když to jde složitě... Ale o něčem ten film být musí, že... Překvapivě, složitost děje odkryje svoji nahotu až poté, co si jej chcete sesumírovat - při sledování je naštěstí vše pochopitelné a hlavní hrdinové peláší v ústrety velkému finále v Pentagonu v příjemně našlápnutém tempu.
Herecké výkony 4 nejvýraznějších postav filmu jsou rozporuplné... Líbí se mi Shia, jak už jsem zmiňoval, pro podobné role je zatím jako stvořený, už se mu téměř stávají škatulkou. Role vyšetřovatele protiteroristické jednotky sedla na tělo Billy Bob Thortonovi... ale ty baby... Michelle Monoghan v roli druhé "loutky" mi prostě není sympatická a byť motivace její postavy je přesvědčivější než Jerryho, vůbec bych ji ve filmu nepotřeboval... Stejně tak Rosario Dawson v roli vyšetřovatelky od letectva, není podle mě typ do takové role - tady bych raději viděl právě Monoghanovou. Rozárka se mi vryla do paměti v Clerks 2 a je natolik výrazný a zajímavý typ, že mi pasuje spíš do rolí nějaké sexy dívky od vedle, než do tvrdé vyšetřovatelky. Ale to je opravdu subjektivní dojem...

Co bych ale chtěl speciálně pochválit, je instrumentální soundtrack filmu - ten jsem měl naposlouchaný už předem a sice ve filmu není tak výrazný, jak jsem čekal, každopádně motivy, které v sobě obsahuje, jsou podobně úderné jako slavné téma z Terminatora 2.
Takže verdikt? Film má slušné tempo, nehorázně nesmyslné technofinesy, které ovšem budují hutnou atmosféru a fungují na efekt velice dobře a pánové dávají dámám co do hereckých výkonů těžce na frak. Pro příznivce LeBeoufa a žánru nutnost, pro ostatní slušná akčňárna s wow efektem, co všechno dokáže i pitomý mobil co mají sebou v kině (a proto by se měl při promítání vypínat;-)). Trošku lepší 7/10.

Disturbia 7/10

Tak tentokrát stál víkend za prd, co se týká nějakých těch společenských aktivit, plánované plány neplánovaně lehly popelem, ale alespoň jsem si udělal radost a mrknul na pár filmečků různorodé kvality... Malé resumé pro ty kteří je ještě neviděli, popřípadě rádi srovnávají cizí názory s těmi svými...

Začnu loňským kouskem - DISTURBIA - pokud někomu tento "teen - comedy/horror" utekl stejně jako mne, měl by to rychle dohnat. Pokud je vám míň jak 40 let a chcete si odpočinout při sledování sympatického Kale Brechta (Shia La Beouf), japonského kamaráda Ronnieho a lehce anorektické Ashley (Sarah Roemer) jakožto ústřední trojice puberťáků/slídičů a Kaleovi matky (Carrie Ann Moss) a velmi podezřelého souseda Turnera (David Morse) jako zástupců střední generace, dá se říct, že film splní účel a budete se u něj dobře bavit.
Jde o klasiku svého druhu s jasně čitelným záběrem na cílové publikum - Kale shodou okolností, které tu nebudu popisovat, dostane domácí vězení pod policejním dohledem a jediná zábava, která mu po zásazích jeho matky zůstane, je šmírování okolních sousedů. Z jedné strany bandička spratků ala synové Lynette ze Zoufalých manželek, pak rodinka s nevěrným manželem, z druhé strany čerstvě přistěhovaná rodinka se sexy dcerou a v koutě nenápadný dům s na první pohled ještě nenápadnějším sousedem... Ale nuda je velká, dalekohled zvětšuje víc než dobře a bystré oko hlavního hrdiny v návaznosti s novinovým článkem o zmizelé zrzce zanedlouho objeví stopy vedoucí právě k nenápadnému sousedovi...
Zhruba první polovinu filmu se člověk spíše usmívá při romantické komedii, než aby mohl vysledovat nějaké náznaky hororu, ale přiznám se vám, že mi to vůbec nevadilo a hlavně, Shia LeBeouf je opravdu sympaťák s přirozeným hereckým projevem, což prokazuje už několikátým rokem a rozhodně se nedá říct, že by byl objevem jen posledních dvou let - bystřejší z nás si ho zpětně můžou vybavit například v Já, Robot nebo Constantine, kdy v obou filmech hrál dětského "parťáka" hlavním hrdinům. Tentokrát už tahá film sám a jde mu to víc než dobře, byť pro mnoho lidí zůstane asi dlouho "ten kluk z Transformers" a tyto dvě role jsou si místy dost podobné. Co mě pobavilo, je, že Kaleův nejlepší kamarád Ronnie není černoch, ale asiat, asi jako by opravdu fungovalo nepsané pravidlo, že se nějaká menšina ve filmu prostě musí objevit vždycky - jen se bojím až to zavedou u nás a v každé blbině bude hrát aspoň jeden Fero, Dežo nebo Eržika. Anorektická sousedka Ashley pak funguje jako odrazový můstek pro Kaleovu zálibu ve skrytu rolet s dalekohledem v ruce šmírovat okolí, mimo jiné ale funguje i celkem fajnově nějaká ta chemie a celou dobu Kaleovi fandíte, aby Ashley "sbalil". Máti je potřebný prvek jménem nevěřící Tomáš a pak už nám zbývá pouze záporák, kterého si zahrál zkušený David Morse - podle jména možná neznámý, ale podle obličeje snadno zapamatovatelný herec spíše vedlejších a zejména televizních rolí.
Jinak k filmu není co dodat - jednoduchý a nenáročný snímek, plynule a příjemně ubíhající, držící se klasických šablon a schémat... Akce tu až na tu závěrečnou moc nehledejte, spíš jde o budování děje aby se plynule příběh dopracoval k finálnímu, lehce hororovému zakončení. Jediné co mě občas vyrušilo z poklidného sledování byla do některých scén jakoby násilně naroubovaná hudba, bez plynulého rozjezdu, jako by vám někdo nečekaně pustil rádio za zády uprostřed písničky.
Bezva film, viděl bych to na takových 7/10 (vyšší bych nedal, nejde zase o nijak světoborný film) .